Hřbitov

Koncem třetího desetiletí 19. století byl hřbitov kolem újezdeckého kostela, obehnaný rozpadlým dřevěným oplocením, zcela nepostačující. Tehdejší hřbitov na stranu k hostinci začínal od vnitřního rohu zvonice a dozadu se značně rozšiřoval, kde končil v rohu márnicí (tehdy byl v délce asi po dnešní hřbitovní kříž). Za tímto hřbitovním oplocením k hostinci tehdy vedla cesta (odbočující z obchodní stezky), která se od tehdejšího konce hřbitova obloukem stáčela dnešním směrem k horám. Za touto cestou se v blízkosti obchodní stezky uvádí umístění prvotní farní školy a zřejmě po jejím dosloužení byla zřízena dnešní křižovatka s rovnou silnicí k horám. Tím ztratila stará cesta význam a obec ji r. 1840 darovala k rozšíření hřbitova. Pro zvětšení hřbitova k horám byla majiteli tehdejšího pole dána náhrada z farských pozemků.

1836 – zcela rozpadlý plot hřbitova směrem k faře vyzděn z kamene s brankou k faře
1840 – získáním obecní cesty rozšiřován hřbitov na severné straně vyzdíváním ochranné zdi v potřebné výši a navezením zeminy plocha vyrovnána do stávající úrovně hřbitova
1843 – dokončení zdi se zřízením brány pro boční vjezd včetně přístupové cesty ze silnice
1850 – získáním dalšího pozemku hřbitov opět rozšířen (na délku)
1852 – dokončena kamenná zeď kolem celé plochy hřbitova včetně zřízení nové márnice
1859 – zbořena původní márnice nad bočním vjezdem
1861 – celá plocha hřbitova přeměřena, znovu zplanýrována a srovnána do roviny
1881 – oprava omítky hřbitovní zdi, která časem opadala a byla opravena po častých farářových urgencích až mnohem později
1911 – nákladem přifařených obcí postavena dnešní márnice v místě zcela sešlé z r. 1852