Při odstraňování dlažby r. 1895 bylo na levé straně kněžiště odkryto šest náhrobníků z jemnozrnného okrového pískovce, což dokládá, že tato dlažba nebyla již původní. Před levým postranním oltářem byly nalezeny dvě shodné náhrobní desky se zapuštěným reliéfem dívčí postavy se sepjatýma rukama, rozpuštěnými dlouhými vlasy, erbem s rybami u pravé nohy a poškozeným reliéfním nápisem po obvodu. Odkryté náhrobníky byly z podlahy vyjmuty a šest zachovalejších vsazeno do venkovních zdí přístavby. Vzájemné porovnání téměř shodných poškozených nápisů na menších deskách (s vytesanými postavami dívek) podává svědectví o nešťastných dnech r. 1560, kdy v rodině rytíře Ostrovského na Skalce zemřely na neštovice dvě dcerky, které brzy následovala nejstarší dcerka. Náhrobní desky mladších (nalezené před levým postranním oltářem), jsou umístěny v jižní zdi kostela mezi velkými náhrobníky Ostrovských.
První (vel. 174 x 83 cm) se zcela vyšlapaným nápisem na mělkém nápisovém reliéfu (nápis „Znak Pánů z Ostrova“ byl vytesán r. 1896), má v dolní části reliéf znázorňující v zdobném věnci rodový štít Ostrovských s klenotem.
Jako druhý je náhrobník (106 x 55 cm) s doplněným textem nápisu:“Léta 1560 ve čtvrtek po Hromnicích umřela Johanka dcera urozeného pana Wostrowského z Skalky a na Skalce a tuto pochována jest“.
Třetí náhrobník (110 x 58 cm) má doplněný nápis: „ Léta 1560 ve čtvrtek před Hromnicemi umřela Kateřina dcera urozeného pana Wostrowského z Skalky a na Skalce a tuto tělo její pochováno jest“.
Poslední s nečitelnými zbytky reliéfního dvanáctiřádkového nápisu gotickou minuskulí s fragmenty ve středu (154 x 85 cm), má v dolní části zapuštěný erb v mělkém oválném obrazci.
Na levé straně kostela je náhrobní deska nejstarší dcerky Ostrovských (148 x 70 cm) s nepatrnými zbytky nápisu: „Leta 1560 w pondieli welikonoční ...... Tuto tielo ........“.
Dobře čitelný se zachoval nápis vytesaný na nápisové horní části (Se zdobným okolkem) na vedlejším náhrobníku zakladatele skaleckého mladotovského rodu, který nám oznamuje, že: „Urozený a statečný rytíř Pan Jan Mladota z Solopisk na Skalce, narozeným v Vtelně, majíce věku svého 44 léta 9 neděl a 4 dny, dokonal život v Pánu na den Svatého Josefa, to jest 19. března mezi 12 a 1 hodinou léta 1669, kdež tělo jeho veselého zmrtvých vzkříšení očekává. Obklíčily mě střely Jeho, rozťal ledví mé beze vší lítosti a vylil na zem žluč mou. Ranil mne ranou na ránu a útok učinil na mne takto silný. Job. 16. kapi“.
Ve středu dolní znakové poloviny náhrobníku je v reliéfním oválném rámci mladotovský znak s klenotem a překrývadly. Po stranách oválného rámce jsou vytesány symboly smrti – lebky s hnáty, přesýpací hodiny, hmoždíř a deska s dvěma svícny (v málo znatelných fragmentech lze vytušit ještě hmoždíř, popř. kadidelnici a snad i máry).
Velká deska s téměř neznatelnými výstupky dávajícími tušit zbytky erbu a druhá, se zcela ošlapaným středem, fragmenty lebek v rozích a s drobnými zbytky zdobení, byly dány do zvonice jako podlaha. V literatuře jsou zmiňovány další tři desky – snad dodnes skryté pod omítkou kněžiště (vyjmuté před r. 1895).