Nejstarší etapou těžení železné rudy v Orlických horách bylo 16 až 17. století, kdy byla ruda zhutňována v hamrech v Olešnici, Novém Hrádku a v údolí Olešenky u Rokole. Nejstarší hutí byla Benátská huť, zaniklá za třicetileté války (1639). Těžilo se v místě Šibeničního vrchu. Od 16. století byla v provozu Zdobnická huť. Zde také vyrostla mezi lety 1760-1770 první vysoká pec. Když pak byla na konci 18. století okolní ložiska vyčerpána, byla panem F. Wildmanem v místech bývalých hamrů zbudována nová huť u Skuhrova nad Bělou. Tu koupil roku 1817 František Kolovrat Liebštejnský a zcela ji přebudoval. Nazvána byla podle jeho manželky - Růženina huť.
Při systematickém geologickém průzkumu, který se tehdy prováděl v blízkém okolí, byla nalezena ložiska železné rudy také v Roudném nedaleko Bílého Újezda. Samotný název osady však naznačuje, že zde dolování rudy mohlo probíhat již dříve. Nikdy však nešlo o tak masívní těžbu, jako v první polovině 19. století. Pro nekvalitu zdejší rudy však byla těžba v druhé polovině 19. století zastavena. Nové výzkumy roku 1958 jen potvrdily nevelkou kvalitu zdejších ložisek, pod nimiž byl nalezen bauxit. Stopy po těchto průzkumech jsou ve stráních kolem Zlatého potoka patrné dodnes.
Ústí štoly se nalézá na levém břehu Zlatého potoka pod zemědělskou usedlostí čp. 6. Štola je zajištěna a opatřena uzamykatelnou železnou mříží. V roce 1995 zde prováděli speleologové opravy a při té příležitosti byla lokalita zdokumentována.
Štola má jednoduchý průběh v přímém směru se dvěma odbočkami. Celková délka je 59 m. Ve štole je uprostřed jedna zakládka a celkem tři hloubení plná vody odhadované hloubky do 2 m. Profily jsou zhruba obdélníkovité. Za přiloženou mapku štoly děkuji speleologům ze ZO Albeřice.
Další těžba rudy probíhala na zalesněném návrší zvaném "V Hrobkách". Dodnes jsou zde stopy povrchových dobývek a dále úpadní štola, která je zajištěna pevnou mříží. Pod povrchem je několik zčásti zaplavených a zčásti zasypaných podzemních chodeb, které na své zmapování teprve čekají. Kromě úpadní štoly bylo možné do podzemí vstoupit dnes již zasypaným ústím ve stráni nad chovným rybníkem.
