1362 - jako spolupatron kostela v Bílém Újezdě se uvádí Jan Hroška řečený ze Skalky
1386 - Jaroš z Hrošky stvrdil svou pečetí listinu udělující Solnici plné právo hradecké
1388 - v tomto roce zemřel Ctiborko, který měl nějaké majetky v Hrošce
1408 - Diviš z Hrošky vystupuje ve sporu o desátky s farářem ve Vysokém Újezdě (pravděpodobně
má být Bílém, nebo snad ve Veselém?)
1415 - Diviš a Petr z Hrošky (v originále je uvedeno z Rozky) přivěsili pečeť ke
stížnému listu do Kostnice
1422 - připomíná se Tas z Hrošky
1440 - Jan ze Skalky zastupoval hradecký kraj na čáslavském sněmu
1487 - zmínka o bratřích Prokopovi ze Skalky a Tobiáši ze Skalky a na Ostrově
1500 - zmínka o bratřích Janovi, Albertovi a Jiřím ze Skalky
1517 - Mikuláš Ostrovský ze Skalky a na Ostrově
1567 - Jiřík Ostrovský ze Skalky
1567 - Matyáš Dobeš z Olbramovic
1572 - Barbora Trčková z Bibrštejna (vdova po Matyáši)
1585 - Jan Jetřich ze Žerotína (druhý manžel Barbory)
1610 - Ludmila z Kolovrat (Janova druhá žena)
1616 - Marie Magdalena Trčková (roz. z Lobkovic)
1633 - Adam Erdman Trčka (zavražděn 25.2.1634 v Chebu spolu se švagrem Albrechtem
z Valdštejna na základě odhalení spiknutí proti císaři Ferdinandu II.)
1636 - Jindřich Kraft z Lamersdorfu - dosazen císařem po konfiskaci Trčkova
majetku
1656 - Karel Václav Kraft
1672 - Mikuláš Aleš Víta ze Rzavého (bratr Karlovy manželky)
1675 - Ludmila Františka Vítová (Mikulášova dcera)
1676 - František Karel Libštejnský z Kolovrat
1700 - Norbert Leopold
1716 - František Karel
1753 - František Josef I.
1758 - František Josef II.
1828 - František Antonín, poslední mužský člen Libštejnské
větve kolovratského rodu. Ve své závěti odkázal fideikomis svým příbuzným Krakovským
z Kolovrat z další větve kolovratského rodu. Za jeho působení došlo v roce
1848 k osamostatnění Hrošky. Tímto okamžikem nastupuje éra hrošeckých starostů.
1861 - Jan Nepomuk Karel (*1794) z březnické linie Krakovských, zemřel svobodný
1872 - Theodor Krakovský (*1806)
1875 - Zdeněk Krakovský z Kolovrat (*1836) - převzal i jméno vymřelé větve a
tak se od roku 1889 jeho potomci píší Kolowrat-Krakowski-Libsteinski
1892 - Bohuslav (11.X.1876), bez potomků. Za jeho působení
došlo roku 1924 k osamostatnění Ostrova