První pozemková reforma r. 1920 částečně rozdělila dvůr Ostrov. Chalupníci a bezzemci, kteří pracovali ve dvoře a v lihovaru na Ostrově, dostali konečně vlastní půdu. Zbytkový statek Ostrov měl přes 200 ha půdy.
Pozemková reforma ovšem nemohla zajistit obživu chalupníků. Dala jim živobytí pro rodinu, ale dále byli nuceni pracovat jako sezonní dělníci: zedníci a tesaři. Pracovali na stavbách v dalekém okolí. I jízdní kolo bylo tehdy přepychem a chodili většinou pěšky. Teprve později jezdili na kolech.
V zimním období pro ně práce nebyla. Někteří chodili dále ke dvoru, kde pracovali jako sezonní dělníci. Stroje byly ještě ojedinělé a parta sekáčů sekala lány obilí a louky. Jejich práci postupně nahrazovaly žací stroje.
Další obživu našli chalupníci v lihovaru a u sedláků v obci. Sedláci jim obdělali s koňmi jejich políčka a oni jim za to pomáhali o žních a podzimních pracech.
Synkové pak chodili do služby jako kočí a děvčata jako služky. Plat nebyl velký. Dostávali kolem 120,- Kčs měsíčně. Stravovali se společně s hospodářovou rodinou, jen u Vanických se vařilo pro čeleď zvlášť. Bydleli v komůrce, někde na půdě, u Vanických na palandě (dřevěná postel nad žlabem) ve chlévě.
Pro úrodu bylo třeba stavět stodůlky a chlévy pro dobytek. Po válce byl stavební materiál drahý. Chalupníci i sedláci se zadlužili. Úrok z výpůjček byl dosti značný a v době krize, která zachvátila Evropu kolem r. 1930 se těžko sháněly peníze na úroky a dluhu neubývalo. Ještě hůře bylo tam, kde přišla do stavení nemoc. Lékařské ošetření bylo drahé a ještě dražší byl pobyt v nemocnici, kde operace bylo nutno platit zvlášť a předem.
Tehdy i tady v některých rodinách řádila tuberkuloza (nemoc chudých).
V zemědělství se pracovalo většinou ručně. Obilí sekáči posekli kosami. Žito se vázalo do snopků. Ze snopků se stavěly panenky. Teprve suché snopky se odvážely do stodol.
Z pšenice a z ječmene se vázaly snopy do slaměných povřísel roubíkem. Obilí se mlátilo cepy. Později mlátičkami. V malých chalupách byly ruční mlátičky (dva chlapi točili klikou). Ve větších chalupách a ve statcích se mlátilo žentourem. Před stodolou se do žentouru zapřahaly v chalupách krávy, ve statcích pak koně. Obilí bylo potom třeba čistit na fukarech. Plevy se zkrmovaly dobytku (paření). Žito se mlátilo cepy. Z dlouhé slámy se dělaly v zimě povřísla do zásoby na žně.
Později se objevují žací stroje obilní i travní. Usnadnily práci na polích. Vždyť i výnosy používáním umělých hnojiv se podstatně zvýšily.
Z mléka se stloukalo máslo. Vždy ráno se mléko odstředilo na odstředivkách. Oddělila se smetana, ze které v máselnici stloukalo máslo. Odstředěné mléko se zkrmovalo nebo se z něho dělal tvaroh. V každém městě jednou týdně byl trh. V Dobrušce v úterý. Tam se jezdilo hlavně se selaty. V Rychnově ve středu byl trh hlavně na husy, housata a drůbež.
Obilí se také prodávalo na trhu. Teprve později byly stanoveny stálé ceny a obilí vykupovala hospodářská družstva.
I máslem, vejci a s tvarohem se jezdilo na trh. I tyto výrobky skupovali po vesnici překupníci a sami je odváželi na trh.
Hovězí dobytek jatečný kupovali řezníci z místa i z měst. Kupovali i prasata.
S chovným dobytkem se jezdilo na výroční trhy (jarmarky) (V kalendářích byly proto uvedeny všechny trhy ve městech). Stálé ceny nebyly.
V roce 1929 byly zavedena do obce elektřina. Jako každá nová věc i zavedení elektřiny mělo mnoho odpůrců. Instalace i podíly byly značné a peněz se v mnoha rodinách nedostávalo.
Jen díky elektřině byl umožněn další pokrok. Elektrické motory roztočily kola mlátiček. Žentoury zmizely. El. motor umožnil i zavádění čistících mlátiček a zavádění vodovodů se samočinnými napáječkami. Tak byla usnadněna značně práce v zemědělství. Bohužel bylo to možné jen ve větších hospodářstvích. V chalupách nebylo dostatek peněz. Vždyť v mnohých chalupách neměli ani vlastní studnu a stále nosili vodu z obecních studní: Tatarky, u Šabatových a u Macháňových.
Konec hospodářské krize, zvýšení cen za zemědělské výrobky, znamenal i zlepšení životních podmínek na vesnicích.
Začíná se šířit rozhlasové vysílání. První rozhlasový přijímač ve škole dával řídící uč. Rozum do okna ve škole, aby si mohli poslechnout rozhlasové vysílání i místní obyvatelé, kteří se scházeli na Hlavatce.
Nositelem veškerého kulturního dění v obci byla Tělocvičná jednota Sokol. Cvičilo se pravidelně v hostinci U Horáků a později v hostinci U Tomášů. Nadšením členů bylo vybudováno i cvičiště Na obecnici, kde bylo i hřiště na odbíjenou. Do cvičení docházeli i mladí z Bílého Újezda.
Vyvrcholením jejich snažení byly okrskové a župní slety, pořádané na různých místech okrsku i Podrkonošské sokolské župy.
To bylo příprav. Bylo třeba ozdobit žebřiňák břízkami a v neděli ráno se dal ozdobený vůz, tažený koňmi, za veselého zpěvu na cestu. Teprve večer se se zpěvem vraceli domů.
Účast na Všesokolském sletu v Praze byl událostí, na kterou nikdo nezapomněl po celý život.
Divadelní odbor v masopustu i na podzim pravidelně hrával ochotnická představení, mimo to ještě silvestrovské i masopustní večery. Divadelní představení měla dobrou úroveň díky Fr. Novotnému jak výběrem her tak i provedením. Byly proto hojně navštěvována i občany z okolních obcí.
Politicky rozhodující byly v obci agrární a lidová strana. Agrární strana získávala ve volbách jak obecních tak i ve volbách do poslanecké sněmovny a do senátu. Poslední volby byly v r. 1938.
Nad republikou se začala stahovat mračna. V r. 1933 se uchopil v Německu vlády A. Hitler. Ve svých projevech zdůrazňoval nadřazenost Němců nad slovanskými rasami a požadoval sjednocení všech Němců. V republice byla silná německá menšina v pohraničních oblastech. Naši vedoucí představitelé si plně uvědomili hrozbu našich sousedů. Začalo vybudování naší armády a po francouzském vzoru opevnění v pohraničních horách. Nejsilnější opevnění bylo na Dobrošově nad Náchodem a u Králik.
Oživení v průmyslu a stavba opevnění přispělo k růstu životní úrovně.
Byla postavena družstevní mlékárna v Opočně. Povozy se sváželo mléko z obcí do mlékárny. Z naší obce odvážel mléko po dlouhou dobu J. Cvejn z čp 9.
Místní kampelička zakoupila stavení od J. Felcmana a k silnici přistavěla úřadovny. V jedné místnosti byla úřadovna kampeličky, v zadní místnosti pak úřadovna obecního úřadu. Doposud úřadoval V. Horák starosta i podkladník kampeličky ve svém stavení čp 8. Později byl zřízen byt v podkroví.
Byla postavena silnice Hroška-Ještětice a upravena silnice v obci. Vykoupena stodola od A. Šolínové čp 1, aby mohla být silnice napřímena. A. Šolínové byla postavena stodola nová.
Místní škola dostala novou vnější omítku a nové lavice.
Mezinárodní situace se stále zhoršovala. Hitlerovská vojska obsadila Rakousko a připojila je k říši. Československo bylo bezprostředně ohroženo.