Tělocvičná jednota Sokol byla založena začátkem roku 1922, kdy Alois Šrytr, rolník v Hrošce č. 32, svolal do hostince U Horáků s vědomím VI. okrsku Podkrkonošské župy sokolské informační schůzi (3. ledna 1922). V této schůzi se přihlásilo za členy:
31 mužů - z nich 19 cvičících; 14 dorostenců
9 žen - z nich 9 cvičících; 8 dorostenek.
Dne 6. ledna 1922 byla za přítomnosti členů jednoty Trnova ustavena v Hrošce pobočka tělovýchovné jednoty Sokol - Trnov. Ke správě pobočky byli zvoleni: Alois Šrytr, jako místostarosta, Václav Tomáš - náčelníkem, Josef Barták místonáčelníkem, Marie Šrytrová - náčelnicí, Anna Hlavsová - místonáčelnicí, František Novotný - jednatelem a pokladníkem.
Sál pro cvičení propůjčil hostinský Horák, letní cvičiště pak získal Sokol od obce nájmem pozemku, tzv. "Obecnice". Tělocvičné nářadí bylo zakoupeno z podpory Obecního zastupitelstva.
V roce 1924 bylo po schválení župy přistoupeno k osamostanění pobočky. Dne 6. dubna 1924 se konala ustavující schůze Tělocvičné jednoty Sokol - Hroška. Prvními činovníky samostatné jednoty byli:
| starosta: | Bohumil Horák |
| nám. star.: | Jos. Ficenec |
| náčelník: | Václav Tomáš |
| náčelnice: | Marie Šrytrová |
| vzdělavatel: | Bohumil Rozum |
| jednatel: | Josef Barták |
| pokladník: | František Novotný |
| hospodář: | Josef Hlavsa č. 33 |
Činnost samostatné jednoty nenarážela na výraznější překážky, cvičenci se účastnili všech podniků vyšších svazků sokolské organizace, 14. 4. 1925 bylo dokonce v Hrošce veřejné cvičení VI. okrsku Podkrkonošské sokolské župy. Tak to šlo dobře až do roku 1930, kdy nastala neshoda mezi hostinským B. Horákem (resp. jeho synem Oldřichem H.) a jednotou, takže se výbor dne 24. února 1930 usnesl, že nebude nadále používat sál hostince U Horáků pro cvičení ani pro ostatní podniky jednoty. Činnost se omezila pouze na nacvičování prostných pro veřejná vystoupení, nářadí a jeviště bylo uloženo na půdě ve školní budově.
Zlepšení nastalo v r. 1934, kdy bylo za přispění občanů vybudováno cvičiště na "Obecnici", kde bylo i hřiště na odbíjenou. V roce 1936 získala jednota cvičební místnost v sále hostince U Tomášů. Do cvičení tehdy docházeli v hojné míře i mladí z Bílého Újezda.
Vyvrcholením snažení byly okrskové a župní slety, pořádané na různých místech okrsku i Podrkonošské sokolské župy. To bylo příprav. Bylo třeba ozdobit žebřiňák břízkami a v neděli ráno se dal ozdobený vůz, tažený koňmi, za veselého zpěvu na cestu. Teprve večer se se zpěvem vraceli domů. Účast na Všesokolském sletu v Praze byla událostí, na kterou nikdo nezapomněl po celý život.