nahoru ]Ustavující schůze se konala 28. března 1897. Beseda plnila své kulturní poslání do světové války přednáškami, půjčováním knih zábavných i poučných i časopisů ze své knihovny, která po válce po několik let plnila úkoly veřejné knihovny obecní a konečně své knihy věnovala zřízené knihovně obecní. Kulturní práci v obci převzala Místní osvětová komise, Sokol a Místní sdružení republikánského dorostu. Beseda opatřila pro své členy některé hospodářské stroje, které byly vzhledem k vysokým nákladům a malému použití nerentabilní.
Ustavující valná hromada byla dne 6. ledna 1901. Počáteční stav byl 29 členů, během r. 1901 jich přistoupilo dalších 9. Prvním starostou byl Jan Kašpar č. 87 a prvním pokladníkem Josef Volf, řídící učitel.
Za svého trvání uskutečnila řadu investicí - došlo např. k vybudování mostní váhy a její předání obci, pro členy byly zakoupeny různé hospodářské stroje jako např. trier, ledkovače, ježkové válce a jiné nářadí. Pro své členy nakupovala hnojiva, prášky, uhlí, ale i jiné potřeby dle požadavků. Roku 1926 poskytla 9 zápůjček k zajištění zemědělského provozu (nákup strojů, dobytka, osiv atd.) ve výši 27.200 Kč, 3 zápůjčky k nákupu polí mimo pozemkovou reformu ve výši 15.900 Kč a 5 zápůjček na pozemkovou reformu ve výši 26.800 Kč.
Kampelička později zakoupila stavení od J. Felcmana a k silnici přistavěla úřadovny. V jedné místnosti byla úřadovna kampeličky, v zadní místnosti pak úřadovna obecního úřadu.
Dne 8. dubna 1928 bylo ustaveno "Družstvo pro rozvod elektrické energie v Hrošce", do kterého se přihlásilo 39 členů s podíly po 60 Kč na korec pozemků. Obec se upsala 400 čl. podílů. Síť byla uvedena do provozu dne 13. srpna 1929. V ten den mělo družstvo 53 členů s 26 elektromotory. Pro potřebu členů koupilo družstvo společný elektromotor o 5.5 HP. Náklady na rozvodnou síť činily 143.000 Kč.
Jako každá nová věc i zavedení elektřiny mělo mnoho odpůrců. Instalace i podíly byly značné a peněz se v mnoha rodinách nedostávalo. Jen díky elektřině byl umožněn další pokrok. Elektrické motory roztočily kola mlátiček. Žentoury zmizely. El. motor umožnil i zavádění čistících mlátiček a zavádění vodovodů se samočinnými napáječkami. Tak byla usnadněna značně práce v zemědělství. Bohužel bylo to možné jen ve větších hospodářstvích. V chalupách nebylo dostatek peněz. Vždyť v mnohých chalupách neměli ani vlastní studnu a stále nosili vodu z obecních studní: Tatarky, U Šabatových a u Macháňových.
Ustavující schůze "vodního družstva" v Hrošce se konala dne 8. ledna 1906. Tato schůze byla zaměřena především na odvodnění zbahničných (bahnitých a močálovitých) pozemků v katastru Bělo Újezdeckém a Hrošeckém a zároveň byla projednána regulace potoka Hrošeckého. Přítomní se dohodli na založení "vodního družstva", s firmou vodní, se sídlem v Hrošce.
Toto "vodní družstvo" se připomíná ještě v roce 1915, kdy ale přestalo působit nebo z jakých důvodů byla ukončena jeho činnost není známo.
V sedmdesátých a osmdesátých letech předminulého století (1870 - 1880) si v místech, kde byl přirozený odpad vody, odvodňovali rolníci své pozemky sami pomocí kolmo postavených kamenů. Sloužily dobře svému účelu, ale byly mělké. O několik let později začali rolníci používat stroje na hnojiva a prováděli hlubší orbu, trativody se přeoraly a odpad vody byl přerušen. Roku 1899 odvodňovali někteří rolníci pozemky v místech zvaných "Mokřina" a to pomocí trubek.
První meliorační družstvo bylo utvořeno až roku 1912 a tvořilo jej 21 členů. Práce začala 23. září 1912 a ukončena byla 15. května 1913. Odvodněná plocha byla 45.63.31 ha. a měla 49.768 m drenáží. Pro zajímavost uvedeme, že rozpočet byl 52.512,76 K, dotace 12.631,50 K a vlastní vklad členů pak 31.100,01 K.
Vzniká 3. dubna 1924
O činnost v tomto spolku byl značný zájem. Byla to totiž jedna z mála možností, jak se odreagovat od všedních starostí v těžkých dobách hospodářské krize. Vedení hrošeckého divadla se ujali Ing. František Tomek a pan František Novotný. Divadelní spolek v Hrošce působil pod dramatickým odborem Sokola a poprvé veřejně vystoupil 28.4.1929, kdy předvedl veřejnosti hru pod názvem "Vodní družstvo". V průběhu dalších let bylo nastudováno mnoho her, které byly uváděny v masopustu i na podzim, mimo to byly pořádány silvestrovské a masopustní večery. Divadelní představení měla díky Fr. Novotnému dobrou úroveň a to jak výběrem her tak i provedením. Z těchto důvodů měly vždy velice kladný ohlas a pro velký zájem veřejnosti se musely mnohokráte opakovat. Patrně největší ohlas zaznamenalo nastudování divadelní hry "Babička" od Boženy Němcové v roce 1944. Na toto představení se sjížděli i diváci ze širokého okolí.