V květnu 1938 byla částečná mobilizace. Armáda tehdy obsadila pohraniční pevnosti. Mobilizace byla sice po několika dnech zrušena, ale nebezpečí nezmizelo. Němci v pohraničí stále více a více žádali o připojení k říši. Mise lorda Runcimana měla přešetřit poměry Němců u nás. Lord byl hostem německých šlechticů a byl na jejich straně, což se projevilo později. A. Hitler již otevřeně požadoval připojení pohraničí k říši. Jinak hrozil vojenským vpádem.
Československo mělo smlouvu o přátelství a vojenské pomoci s Francií a Sovětským svazem. Cítilo se proto v bezpečí a bylo odhodláno bránit svoje území. Ministrem obrany se stal armádní generál Syrový. V září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Záložníci nadšeně nastoupili, aby chránili ohroženou vlast.
Nevojáci byli povoláni k dobudování opevnění. Bohužel nadšení lidí nebylo nic platné. Svět se zalekl Hitlerových hrozeb. Vedoucí státníci Itálie, Francie, Anglie a Německa se sešli v Mnichově a rozhodli tam, aby Československo postoupilo pohraniční oblasti Německu. Vláda se tomuto diktátu podřídila. Německá vojska obsadila pohraniční oblasti, ale každý věděl, že okleštěné Československo nebude dlouho existovat. President Beneš odešel do exilu. Presidentem se stal dr. E. Hácha. Byla zakázána KSČ, což bylo Hitlerovým požadavkem, a také přerušeny styky se Sovětským svazem.
Druhá republika netrvala dlouho. Již 15. 3. 1939 byla rozbita. Slovensko si utvořilo samostatný Slovenský stát. Čechy a Morava byly obsazeny hitlerovým vojskem a zřízen protektorát Čechy a Morava. Na pražském hradě se usadil říšský protektor.
Doposud se jezdilo vlevo. 15. 3. byla nařízena jízda vpravo. Říšský protektor zřídil oberlandráty. Na vedoucí místa v úřadech i v továrnách byli dosazeni němci. Nařízeno bylo též dvojjazyčné úřadování. Nápisy na obchodech, restauracích musely být dvojjazyčné, stejně tak označení úřadů, škol a obcí i měst. Na školách bylo zavedeno ve velké míře vyučování němčině. Učebnice musely být do vydání nových upraveny a závadná místa byla přelepena. Nové učebnice pak byly vydány již ve velkoněmeckém duchu.
Ve větších městech byly zřízeny úřadovny gestapa. Začalo zatýkání českých vlastenců, v první řadě funkcionářů KSČ. Mnozí vlastenci odešli do zahraničí. Z Hrošky odešel Sláva Ježků. Přes Polsko se dostal do Francie a pak do Anglie, kde bojoval v naší zahraniční armádě. Již v listopadu byly zavřeny vysoké školy. Vedoucí studenští funkcionáři byli zastřeleni.
Židé byli označeni žlutou hvězdou. Jejich majetek byl konfiskován. Židé byli odsunuti do koncentračních táborů, kde byli většinou vyhlazeni.
Německo přepadlo Polsko. Po 18 dnech bylo Polsko poraženo. Území Polska bylo rozděleno mezi Německo a Sovětský svaz. Podle smlouvy o přátelství vyhlásila válku Německu Francie. Německo vniklo do Francie přes Holandsko a Belgii a porazilo Francii, která byla nucena přijmout potupnou kapitulaci. Německo obsadilo Norsko, Maďarsko, Jugoslávii, Bulharsko a v červnu 1941 napadlo Sovětský svaz.
Hitlerovská armáda rychle postupovala a dostala se až k Moskvě. Tam byl postup hitlerovských vojsk zastaven. Po atentátu na Heydricha byl rozpoután krvavý teror. Mnoho našich občanů bylo popraveno. Mnoho jich bylo odvezeno do koncentračních táborů.
Byl popraven i spisovatel Vl. Vančura. Jeho sestra Otilie Suchomelová byla majitelkou dvora Ostrova. Nějaký čas tu byla ve válce dcera Vl. Vančury Alena.
I dvůr dostal německou správu.
Německo potřebovalo stále víc a více lidí do svých továren. Někteří mladí byli nasazeni do práce v říši. Z naší obce byli nasazeni do práce v říši: R. Brandejs, Jos. Koucký, Jan Kuchař, Jos. Červinka, Jan Petr byl v Plotišti a C. Kašpar v Brně. Růžena a Marie Školníkovy pracovaly u dráhy, Zd. Preclíková pracovala v nemocnici. Ke konci války byli povoláni ke kopání zákopů Jos. Novotný, Václ. a Zdeněk Hlavsovi. Do Račic a do Plotišť Fr. Brandejs, V. Školník a Zd. Janeček. Jiní byli nasazeni ke dvoru.
Zásobování bylo stále obtížnější. Potravin na lístky bylo stále méně. Povinné dodávky byly stále větší. Neplnění dodávek bylo trestáno. Z naší obce byli ve vězení Jos. Felcman, Fr. Novotný a J. Svatoň. I zemědělci žili v neustálém strachu před kontrolami.
Naslouchání cizímu rozhlasu bylo velmi tvrdě trestáno. Někdy byla povražděna celá rodina.
Přes všechny hrozby každý dychtivě sledoval zahraniční zprávy a vývoj války. V říjnu 1944 poprvé vstoupily jednotky Rudé armády s jednotkami naší armády pod vedením generála Ludvíka Svobody Dukelským průsmykem na naši půdu. Rudá armáda postupovala a osvobozovala města i vesnice. Hitlerovská armáda kladla houževnatý odpor. Chtěla z naší vlasti udělat pevnost. Naštěstí se nezdařil se plán, podle kterého měla být část Čechů vyhubena v plynových komorách, část vystěhována a menší část poněmčena.
Dne 5. května 1945 vypuklo v Praze povstání. Pražané se bránili na barikádách. Zoufale volali o pomoc. Měli málo zbraní a střeliva. Byla to nakonec Rudá armáda, kdo byl v Praze první. Praha byla zachráněna. Válka skončila. Do Prahy se vrátila vláda z exilu se svým předsedou Kl. Gottwaldem. Vrátil se i president E. Beneš.
Podle Košického vládního programu byly povoleny čtyři strany: komunistická, sociál. demokratická, lidová a nár. socialistická. Správu obcí, okresů přejímají národní výbory. I v naší obci byl utvořen místní národní výbor. Prvním předsedou byl Fr. Brandejs (asi 1 měsíc). Podle zásad Košického vládního programu v poměrném zastoupení vznikly v obci čtyři politické strany. Byla založena místní organizace KSČ (červen 1945), místní organizace strany lidové (K. Tošovský), místní organizace národ. socialistické stany (Vencl) a soc. demokratické (V. Horák, čp. 3). Podle tohoto klíče v MNV měla každá organizace 3 zástupce. Předsedou byl zvolen V. Horák. Na základě voleb získala KSČ převahu (1947), předsedou byl zvolen J. Červinka, čp. 64. Svoji funkci zastával do r. 1948. Vzdal se své funkce a předsedou byl zvolen J. Školník, čp. 98. Tuto funkci zastával až do své náhlé smrti v r. 1953. Po něm byl zvolen předsedou Fr. Brandejs, který tuto funkci zastával až do sloučení s Bílým Újezdem (1960).
V roce 1947 byla svépomocí vybudována silnice od dvora Ostrova do Hrošky. Na podzim a v zimě 1948 kanalizace v části obce. V roce 1947 zřízen místní rozhlas.
Majetek kolaborantů byl konfiskován. Byly zestátněny doly, banky a hutě. Byla provedena další pozemková reforma.