Na konci června roku 1866 se roznesla zpráva o rakousko-pruské válce. Do poslední chvíle se doufalo, že se boj buď zarazí na pomezí Orlických hor nebo se přeleje do sousedního kladského kraje. Důvěru v našem okolí vzbuzovalo rakouské vojsko, které po tisících táhlo silnicí od Rychnova přes Solnici, Bílý Újezd, Dobrušku směrem k Náchodu a České Skalici. Rakouské vojsko mávalo na lid čepicemi, šlo vesele a nadšeně na "Prušáka", o kterém vypravovali, že bude za dva dny na Vartě (za Kladskem). Ale nebyl.
Přišel den sv. Petra a Pavla, horký 29. červen 1866. Ještě nebylo rakouské vojsko za Dobruškou, když se roznesla zpráva o porážce u České Skalice. A za dva, za tři dny místo vítězných Rakušanů zaplavili Hrošku Prušáci. Obsadili vesnici a obyvatelé museli umístit nejen je, ale i koně včetně obstarání potravy. Záznamy z té doby vypovídají o tom, že se pruské vojsko chovalo k místnímu obyvatelstvu velmi slušně a zdejším děvčatům se dokonce začali líbit pruští dragouni. Tato válka by tedy nebyla tak zlá, kdyby však po odchodu nevypukla cholera. Ačkoliv se během několika dnů značně rozšířila a lidé nemohli s všemožnou domácí medicínou takové katastrofě čelit, přesto si v Hrošce tato epidemie nevyžádala velké oběti.