Masty se poprvé připomínají v roce 1497, kdy je Albrecht z Rychnova se svojí částí rychnovského panství prodával Vilémovi z Pernštejna. Ten připojil nově získaný majetek ke svému litickému panství. V souvislosti s rozprodejem tohoto panství se Masty staly v roce 1558 příslušenstvím nově vytvořeného panství solnického, které od tehdejšího majitele Litic a Potštejna Arnošta, falckraběte rýnského, koupil pražský erbovní měšťan Benjamin Vlkanovský z Vlkanova. V důsledku několikerého dělení solnického panství v rodě Vlkanovských z Vlkanova připadly Masty v roce 1595 vnukovi Benjamina Vlkanovského, Karlovi Vlkanovskému z Vlkanova. Ten v roce 1616 postoupil Masty jako věno své manželce Johance, rozené Talackové u Ještětic. Masty proto nebyly po Bílé Hoře s ostatním majetkem Vlkanovských zkonfiskovány a staly se samostatným statkem. Na něm nakonec sídlil Karel Vlkanovský, který o ostatní svůj majetek přišel. Manželé Karel a Johanka Vlkanovští zřejmě v Mastech vybudovali dvůr a při něm obytnou budovu, kde sídlili.
Johanka Vlkanovská, roz. Talacková z Ještětic, umírá v roce 1630 a Masty dědí její dcera Madeňka Dobřenská z Dobřenic. Ta v r. 1656 prodala zdejší dvůr své starší sestře Kateřině Kuně, provdané Lhotské z Ptení. V r. 1699 postoupila Kateřina Kuna Lhotská dvůr v Mastech svému synovi Karlu Jindřichovi Lhotskému z Ptení, který ho v roce 1706 prodal Norbertu Leopoldovi Libštejnskému z Kolowrat, majiteli Černíkovic a Rychnova nad Kněžnou. Tím přestal být dvůr v Mastech šlechtickým sídlem. Zmíněný Karel Jindřich Lhotský je jednou z postav Jiráskova románu "Temno", kde vystupuje jako regent statku Skalka.
Přestože byly Masty připojeny k rychnovskému panství, udržely si v rámci tohoto panství zvláštní postavení. Spolu s Lhotou u Dobrušky tvořily alodiální statek Lhota - Masty, zatímco rychnovské panství bylo rodinným fideikomisem Libštejnských z Kolowrat (aloidiální – mohl se odprodat, fideikomisní – dědičné pouze v rodu, neprodejné). Dvůr v Mastech byl však již v průběhu 1. poloviny 18. století zrušen a rozprodán poddaným. Dvůr stával v severovýchodní, nejvýše položené části vsi. V jeho místech dnes stojí domy čp. 5, 6 a 7, jejichž půdorysné uspořádání dosud připomíná dvůr. Některé prameny uvádějí, že jeho sklepy byly v místech čp. 11. Určit, kde přesně v areálu bývalého dvora stávala původní obytná budova a sídlo majitelů statku Masty, nelze. Snad k ní patřila i 10 m hluboká roubená studna, dnes náležející k čp. 6.
Již od prvopočátku nebyl dvorec tvořen celou vsí, poněvadž část vsi Masty si při prodeji r. 1497 nadále ponechal Heřman z Rychnova. Jeho dcera, Johanka z Rychnova, tuto část vsi v roce 1543 prodala Bavorovi Vlkovi z Kvítkova a později ji zřejmě získali Ostrovští ze Skalky, kteří zde dle urbáře z r. 1542 vlastnili mlýn s pilou (k r. 1597 dalších pět osedlých). V soupisu z r. 1651 Jan Mladota ze Solopisk uvádí v Mastech 19 poddaných, včetně mlynáře a krčmáře. Dědickým dělením skaleckého statku mezi bratry přešla r. 1670 část jejich masteckého dílu k lhoteckému dvorci Viléma Mladoty, který si v Mastech zřídil r. 1680 pivovar. Roku 1694 získal lhotecký dvorec František Karel Libštejnský hrabě z Kolowrat, který z něho vytvořil, jak bylo již zmíněno, samostatný aloidiální statek Lhota-Masty. Druhá část masteckého mladotovského dílu zůstala bratrským dělením nadále příslušenstvím skaleckého statku – po jeho prodeji r. 1800 přešla k opočenskému colloredovskému panství do r. 1848, kdy vznikla obec Lhota – Netřeba – Masty. Do vzniku samostatné obce Masty – Polom (r. 1913) patřily Masty přiškoleností do skalecké školy.
Poznámka: Podle některých spisů stávala v Mastech tvrz, ve které před rokem 1620 pobýval pan Heřman s paní Katruší (Kateřinou), dcerou p. Absolona z Ledské. V roce 1619 se jim narodila dcera Katruška. Pan Heřman však v r. 1620 vykrvácel v bitvě na Bílé Hoře a paní Katruše zemřela brzy poté. K jejich dceři se na masteckou tvrz přistěhoval pan Absolon z Ledské, její děd. Oba však v r. 1639 tragicky zahynuli a od té doby není o tvrzi zmínka. Tyto údaje však do výše uvedených vlastnických poměrů příliš nezapadají.