Po horkém a suchém létě v roce 1928 nastal dlouhý a velice příznivý podzim, který trval až do poloviny prosince. Od vánočních svátků vak nastoupila zima s celým svým právem. Nastaly kruté mrazy, které se stále stupňovaly, až dne 11. února dostoupily svého vrcholu. Teplota zde tehdy dosáhla -36 °C a na českobudějovicku až -43 °C.
Za těchto krutých mrazů pomrzla téměř všechna polní zvěř i ptactvo, které nás přes zimu neopouští. Smutný byl pohled na skřehlé zpěváčky přilétající k lidským obydlím, kde jim soucitní lidé připravili do krmítek potravu. Jejich počet se postupně snižoval a na konci února, kdy již mrazy pozvolna polevovaly, nepřilétl již k mnohému krmítku žádný.
Rodiny které nebyly zásobeny otopem, ať již dřívím nebo uhlím, zakusily též mnoho zimy, protože v době tak krutých mrazů nebylo uhlí k dostání. Mnozí hospodáři museli vytápět dokonce stáje, aby nenachladl a neonemocněl dobytek.
Mnoho škody krutá zima nadělala také v sadech a zahradách. Ve zdejší obci pomrzly téměř dvě třetiny ovocných stromů. Nejhůře dopadly koruny vlašských ořechů a třešní. Pomrzly i celé aleje švestkových stromů, které lemovaly silnice, a co neuschlo z jara, uschlo druhým rokem.
Díky suché zimě nastal též nedostatek vody. Prameny ve studních vyschly a kde voda zůstala, pro změnu zamrzlo vodovodní vedení. Voda se tedy dovážela v sudech z mlýnské strouhy, doma se vypouštěla do nádob a následně se musela uskladnit v teplejší místnosti jako byl chlév, světnice apod., aby se v krátké době neproměnila v led.