V roce 1913 byly odděleny osady Masty a Polomy od obce Lhota-Masty a utvořena nová obec Masty.
Původní obec Lhota-Masty měla výměru 422,79 hektarů s přímou daní 1.765 korun. Od roku 1898 byla obec těžce zatížena výdaji, souvisejícími s řadou nákladných staveb. Nejprve bylo obci uloženo splatit 4.835 korun na novostavbu školy na Skalce, poté roku 1900 příspěvek 6.000 korun na stavbu silnice od Podbřezí k Bekovu Mlýnu a konečně roku 1903 částku 2.899 korun na přístavbu školy v Bílém Újezdě.
Uvedené výdaje byly rozděleny na poplatníky formou přirážek, protože obec žádný majetek neměla. Splacení bylo rozvrženo do roku 1910.
O území obce Lhota-Masty se dělily celkem tři školy - Lhota a Netřeba byla přiřazena ke škole skalecké, Škutina ke škole doberské a Masty s Polomy ke škole běloújezdecké. Než byla roku 1895 vystavěna nová škola na Skalce, platila každá osada školní přirážky jenom té škole, ke které byla přiřazena. Jen pro doplnění, Masty s Polomy platily škole běloújezdecké větší přirážky než Lhota a Netřeba škole skalecké. Poté navrhlo obecní zastupitelstvo, sestávající většinou ze zástupců Lhoty Netřeby, rozvrhnout placení přirážek na novostavbu skalecké školy na celou obec. To by samozřejmě ulehčilo poplatníkům z osad Lhota a Netřeba, na druhou stranu by to znamenalo vyšší výdaje pro ostatní části obce.
Proti tomuto usnesení byla svolána tehdejším osadním starostou v Mastech, Josefem Klimšem, valná schůze masteckých, polomských a škutinských osadníků a bylo usneseno, že se proti dotyčnému obecnímu nařízení podá stížnost k okresnímu výboru. Zdejší osadu zastupoval Jan Hanuš čís. 21, Polomy Cyril Dostál čís. 4, Škutinu Jan Šitina čís. 5 a za Lhotu Netřebu vedl spor Josef Pašta čís. 35.
Okresní a zemský výbor dle v Čechách užívaného starého způsobu rozhodl spor ve prospěch strany Mastecké, avšak nejvyšší soud ve Vídni rozhodl ve prospěch strany Lhotecké.
Tímto rozhodnutím byli zdejší osadníci roztrpčeni a pomýšleli na odtržení od Lhoty Netřeby. Při následujících obecních volbách se na rozdíl od voličů ze Lhoty a Netřeby zdejší voliči pod vedením Josefa Klimše st. semkli a svou jednohlasnou volbou docílili většinu v novém obecním výboru. Starostou byl zvolen Josef Klimeš, ten však pro stáří a slabost zraku úřad postoupil Václavu Felcmanovi čís. 34.
Přičiněním starosty Václava Felcmana, radního Josefa Dostála čís. 13, ale i celého obecního i osadního výboru podala osada Masty s Polomy žádost k okresnímu i zemskému výboru o odloučení od obce Lhoty. Přes námitky a nevole Lhoty a Netřeby bylo odloučení nakonec úřady povoleno. Zdejší obec s osadou Polomy se na oplátku zavázala, že uhradí veškeré s tímto spojené výlohy. Byly určeny hranice a tato změna se ohlásila též u všech příslušných úřadů.
K odloučení došlo v roce 1913 a starostou nové obce se stal Václav Felcman čís. 34.