Zalesněný horský val kolem Čech byl zakreslován do map střední Evropy již od středověku. Uvnitř země se však uvádělo vždy jen několik málo měst, ne-li jen Praha samotná, a jen málokdy se na tehdejších mapách vyskytla některá místa pohraniční, pokud byla známá pro svou polohu na cestách vedoucích ze země. O vývoji mapování se lze dozvědět více v následujících materiálech, které obsahují i ukázky jednotlivých mapových děl:
Následující přehled pak obsahuje díla, která zobrazují zdejší okolí podrobněji.
 |
Prospekt opočenského panství z roku 1667 je zajímavý nejen datem svého vzniku, ale i svou podrobností. Jelikož naše bezprostřední okolí patřilo pod sousední panství, není zde bohužel zakresleno - nachází se v místech seznamu osad. Nalevo od seznamu se nachází Houdkovice, o něco výše Trnov, je zde patrný např. mlýn v Podchlumí i blízké Semechnice. Za výřez děkuji správci opočenského zámku p. Jirákovi. |
 |
Další mapa zobrazující zdejší okolí je Müllerova mapa Čech z roku 1720. Toto dílo vzniklo na základě mapování prováděného v letech 1712–1717. Měřítko je přibližně 1:132000. Na svoji dobu, vzhledem k použitým jednoduchým pomůckám, nedokonalým strojům a k nepatrnému pokroku oboru praktické geometrie (geodézie), je Müllerova mapa Čech velmi podrobným a značně přesným kartografickým dílem. |
 |
Velkou Müllerovu mapu vydal znovu r. 1726 poručík Johann Wolfgang Wieland, tentokrát však s menším měřítkem a drobnějším písmem. |
 |
I. vojenské mapování, tzv. josefské, se uskutečnilo v letech 1764-1768. Ve Vídni, kde je celé mapování uloženo jako rukopisný, kdysi tajný a dnes historický unikát, se zachovaly jen kresby z revize tohoto mapování v letech 1780–1783. Polohopisným podkladem byly Müllerovy mapy a Wielandova mapa zvětšené do měřítka 1:28800. Mapy nevznikaly na geodetických základech, neexistovala síť pevných bodů, polohopis a terénní reliéf se zakreslovaly hrubým odhadem. Mapa je však jedinečná svou podrobností. Více... |
 |
Jedním z mála civilistů, kteří měli k utajovaným originálům josefského mapování přístup, byl litoměřický kanovník František Kreibich. Ten pak postupně vydával dílčí zmenšené mapy jednotlivých krajů. Zde je výřez mapy Královéhradeckého kraje z roku 1826. |
 |
Ukázka mapy Stabilního katastru - Hroška roku 1840 v měřítku 1:2880. Originál této mapy se v současné době nachází v Okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou. Zde je její výřez, zobrazující samotnou ves. |
 |
II. vojenské mapování v měřítku 1:28800, tzv. Františkovo, pochází z let 1852-53. Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, oproti I. vojenskému mapování můžeme tedy sledovat zvýšenou míru přesnosti. Polohopisným podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1:2880. Více... |
 |
III. vojenské mapování, v měřítku 1:25000, probíhalo na území Čech v letech 1877-1880. Základ mapy tvořily stejné podklady jako u II. voj. mapování s tím rozdílem, že výšky trigonometrických bodů byly vztaženy k hladině Jaderského moře. Toto mapování bylo podkladem řady map až do 50. let 20. století. Zde je výřez jednoho z derivátů mapy, "originál" naleznete v Muzeu Hrošky. |
 |
Jiná mapa zobrazuje celý opočenský okres. Jelikož zachycuje železnici vedoucí přes Opočno, vznikla patrně někdy po roce 1875, kdy byla tato trať zprovozněna. |
Poznámka: Pokud máte k dispozici jiné historické mapy, předem děkujeme za upozornění.