Dostupné prameny

Bílý Újezd

Obecní kroniky:

9 dílů historické práce o obci od nejstarších dob. Poslední zápis končí r. 1966.
1834-1865 - Okresní archiv
1915-1958 - nezvěstná

Školní kroniky:

1940-1968 Dějiny školy od r. 1825 - Odškolení Hrošky, Brocné a Ještětic 1888, 1897, 1920 - Partyzánská skupina v okolí obce - Ruské hroby 1945.

Farní kroniky:

1704-1762 - Okresní archiv

Kronika Lidové školy zemědělské:

1937-1940 - Okresní archiv

Hroška

Školní kroniky:

1888-1918 - Okresní archiv
1923-1940 - Okresní archiv
1940-1968
1914-1923 - Okresní archiv - jen zápisy pro pamětní knihu

Ostrov:

Pamětní kniha polesí Ostrov 1875-1922 s rozlohou lesů katastrů obcí Hroška, Lhota-Masty a Ještětice.

Společné

1836-1917 Původ Újezdů a Lhot - Obsazení klášterů v ČSSR - Zařazení řeholníků do práce 1950 - Historie zvonů - Historie kaple na Skalce od 1706 a v Mastech od 1832 - Dějiny fary 1862 - Historie školství 1793-1880 - Seznam učitelů 1793-1880 - Filiální škola na Skalce od r. 1816 - Filiální škola v Hrošce od r. 1888 - Dějiny panství černíkovického 1579-1892 - Filiální kostel Dobré, Černíkovice a Deštné.

Pro poznání zdejšího regionu lze nalézt prameny v kronikách z archivního fondu hrabat Kolowratů. Tyto jsou psány latinsky a německy a jsou uloženy ve Státním archívu v Zámrsku. Jejich názvy jsou následující:

Liber I. rerum religionis et Domus Richnoviensis-Schola Piarum: 1723-1760
Historia Residentia Richnoviensis-Pars II.: 1760-1797
Ad partis III. Historiae Domus Richnoviensis-scholarum Piarum: 1797-1833.

V těchto kronikách jsou opisy různých vyhlášek, pokynů, zpráv nadřízených orgánů církevních i císařského dvora, životopisy Piaristů a duchovních, dějiny piaristického školství, dějiny rychnovského panství od r. 1586 atd.

Pamětní kniha založená r. 1840 s názvem Popis sloučených panství Rychnov, Černíkovice a Vamberk obsahuje dějiny panství rychnovského 17.-19. století, ohraničení panství, výměry pozemků a lesů, Josefínský katastr 1785, zemědělství a průmysl, život na vesnicích, řeky, hory, podnebí, řeč s ukázkami německého nářečí, povinnosti k robotě, soupis obyvatel a domů r. 1840, počty mlýnů, pil atd. Psaná německy.

Velmi pěkně zpracovanou historii blízkého Podbřezí a skaleckého zámku přináší tři díly "Vyprávění" historika Karla Petra:

Petr K.: Vyprávění o zašlých časech rodného kraje I., Vlastním nákladem, Chábory 1996
Petr K.: Vyprávění o zašlých časech rodného kraje II., Obec Podbřezí 1997
Petr K.: Vyprávění o zašlých časech rodného kraje III., Obec Podbřezí 1998