Tipy na výlet

Sloučená obec Bílý Újezd

Zvonice v Bílém Újezdě Na území sloučené obce Bílý Újezd je několik zajímavých míst, které jistě stojí za pozornost. Mezi nejznámější patří starobylá zvonice v Bílém Újezdě se zaseknutou sekerkou ve špičce.
Hrob Mančinky Na sousedním hřbitově naleznete hrob Mančinky, kamarádky Boženy Němcové, jež je zachycena v románu Babička. Více zde.
Vodopád v masteckém lomu Mezi méně známé, avšak rozhodně ne nezajímavé, patří nádherné scenérie v masteckém lomu, z nichž patrně nejkrásnější je uměle vytvořený vodopád.
Bývalá štola Dnes již téměř zapomenutou kapitolou historie vsi Roudné je těžba železné rudy pro Růženinu huť ve Skuhrově nad Bělou. Z tohoto období se dodnes zachovaly některé štoly, které se nacházejí v jejím okolí.
Duby u Ostrova Duby u Ostrova, které prý pamatují Žižku (počátek 15. století).
Památný kříž Cestou z Hrošky směrem k Opočnu můžete před obcí Trnov spatřit v trávě za mělkým příkopem kamenný kříž z roku 1728. Podle pověsti zde byl vybudován na památku tragické události, při které zahynul správce ostrovského dvora. Od kříže je zajímavý výhled k Orlickým horám a jejich podhůří.

Blízké okolí

Zámek Skalka První památkou směrem k Dobrušce je barokní zámek Skalka. Jedná se o menší sídlo z první poloviny 18. století. Postaveno bylo na místě staršího středověkého sídla, které s výhodou využilo polohy na skalním ostrohu nad Zlatým potokem. Od roku 1440 až do poloviny 17. století zde sídlil rod Ostrovských ze Skalky, na které dědičně navázal rod Mladotů ze Solopysk. Mladotové vlastnili zámek do roku 1800, kdy jej koupil František Gundakar Colloredo-Mansfeld a připojil k opočenskému panství. V letech 1959 - 1963 prošel objekt generální rekonstrukcí a byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1992 byl zámek Skalka v restituci vrácen potomkům posledních majitelů (Martincovi) a o několik let později prodán soukromé firmě, která má zde své sídlo. Zámek je pro veřejnost uzavřen. Areál zámku doplňuje myslivna z počátku 18. století, jedno z hlavních dějišť Jiráskova románu Temno, sídlo myslivce Machovce, zámecký park a za ním židovský hřbitov ze 17. století.
Židovský hřbitov Zmíněný židovský hřbitov v blízkosti skaleckého zámku je jedním z nejmalebnějších koutů zdejšího okolí. Najdeme na něm mnoho zajímavých náhrobků, z nichž nejstarší pocházejí ze 17. století. Hřbitov je volně přístupný. O historii a pověstech, které se k tomuto hřbitovu vztahují, se dozvíte více zde.
Rozvaliny cháborského hradu Poslední obcí před Dobruškou jsou Chábory. Zde stával v dávných dobách hrad, avšak není známo jak se jmenoval, jak vypadal, ani kdy zanikl. V roce 1571 se zmiňuje již jako pustý. K dovršení smůly nelze prostudovat ani jeho trosky. Ty tu stály ještě na počátku 19. století. Když se pak v okolí začaly budovat a opravovat silnice, posloužila zřícenina jako výhodný a levný zdroj kamene. Později byl v těchto místech založen lom, který odtěžil i velkou část prostoru, na kterém hrad stál. Jediné, co se dochovalo, je část obranného hradního příkopu, nepatrné zbytky zdiva a základy někdejší věže. Vše dnes pokrývají křoviny a stromy.
Kaple u Studánky Nedaleko Chábor nalezneme i další pozoruhodnou památku - kapli Panny Marie na Studánce. Původně zde stála dřevěná kaplička, kterou tu na památku zázračného uzdravení své náhlé slepoty nechal vystavět dobrušský sládek Jan Tmej, zvaný Karafiát. K prameni poté z daleka i z blízka putovali lidé, aby vyzkoušeli účinky zázračné vody. V průběhu 18. století zde vzniklo poutní místo, které v roce 1755 vyzdobili opočenští páni Colloredo-Mansfeldové nádhernou barokní kaplí. Jen malý kousek pod ní najdeme malou stavbu jako přístřešek nad vodním pramenem. V jejím výklenku je soška Panny Marie a na druhé straně pumpa, která vytahuje příjemně chladivou vodu. Při veliké povodni v červenci 1998 však i do tohoto vodního zdroje vnikly nečistoty a voda stále není pitná.
Dobrušská radnice Dominantou Dobrušky je renesanční radnice ze 16. stol. s věží 45 m vysokou a ochozem. Ve věži radnice jsou výstavy "Malé dějiny Dobrušky" a "Hrdelní právo" a z jejího ochozu je krásný výhled do okolí. Významnou historickou památkou je rodný dům buditele Františka Ladislava Heka (jeho život byl námětem románu Aloise Jiráska - F. L. Věk). Věkův dům s krámem býval na místě dnešního hotelu na náměstí. Dobruška je též rodištěm Frant. A Šuberta (1849-1915), prvního ředitele Národního divadla v Praze. Další informace o zajímavých místech Dobrušky naleznete zde.
Zámek Opočno Nedaleko Dobrušky leží město Opočno. Zdejší zámek stojí na místě gotického strážního hradu z 11. století. Byl vystavěn Vilémem Trčkou z Lípy v letech 1560 - 1569 ve stylu renesance. Tak získala budova zámku pravidelný obdélníkový půdorys kolem vnitřního nádvoří. Dalšími majiteli zámku byli italští Colloredové, kteří na konci 17. století, po požáru zámku, přistoupili k závažným stavebním úpravám ve stylu barokním. V současné zámecké instalaci s dobově zařízenými interiéry jsou soustředěny rozsáhlé umělecké sbírky. K nejvýznamnějším z nich patří obrazárna, založená Františkem Gundakarem Colloredo-Mansfeldem, obsahující vzácná díla italských, holandských a českých mistrů. Zámecká knihovna obsahuje v současné době na 12 000 svazků. Pozoruhodnou je rovněž mimořádně vzácná sbírka zbraní. Více naleznete zde.
Dřízna - kaple Panny Marie Čtyři kilometry od Opočna na cestě směřující do Týniště nad Orlicí leží obec Přepychy. V těsné blízkosti obce je jedno zajímavé místo, známé jako údolí Dřízna. V tomto mělkém, zalesněném údolíčku, kterým prochází žlutě značená turistická stezka, se dostává k povrchu spodní voda a vyvěrá tu pramen. Z něho pak odtéká potůček a zásobuje rybník u přepyšského kostela. V roce 1889 byla zbožnými farníky z popudu tehdejšího kaplana v Přepychách Al. Mádra postavena poblíž pramene kaple P. Marie. Doplnilo ji čtrnáct zastavení křížové cesty.
Bývalá tvrz v Solnici Vydáte-li se opačným směrem na Rychnov nad Kněžnou, můžete se zastavit v Solnici. Zde je k vidění bývalé panské sídlo, vystavěné mezi lety 1558 až 1568 Benjaminem z Vlkanova, které bylo v 18. století přebudováno na hospodu. Ta se v zámečku udržela až do poloviny 20. století. Proslavila se především díky filmu Hostinec u Kamenného stolu, natočeného dle předlohy rychnovského rodáka Karla Poláčka. Nepříliš pohledná budova ožila po restituci majetku v roce 1994, kdy jej koupila Východočeská stavební společnost. Ta provedla generální rekonstrukci a přestavbu do současné podoby.
Muzeum u Růženiny hutě Cestou ze Solnice do Orlických hor si všimnete v nejhořejší části Skuhrova nad Bělou v areálu firmy J. Porkert u takzvané Růženiny huti patrové zářivě bílé budovy s vysokou mansardovou střechou. Tak hezká snad nebyla ani v roce 1806, kdy byla nově postavena. Právě zde v podkrovním prostoru byla vybudována ojedinělá expozice věnovaná historii podniku a jeho výrobkům. Protože se neobešel a neobejde bez železa, jsou zde ukázky orlickohorských železných rud (jen s deseti až třicetiprocentním obsahem kovu) i zmínky o jejich zpracování v hamrech. Více naleznete zde.
Zhruba 5 km od Solnice leží Častolovice. Zdejší zámek byl postaven v letech 1588 - 1615 za Jana Bedřicha z Oprštorfu na místě původní vodní tvrze v renesančním stylu. Rozsáhlá přestavba zámku proběhla již za pánů ze Šternberka v letech 1858 - 1874 ve stylu anglické tudorské gotiky. Druhá úprava, navracející sídlu renesanční charakter, byla realizována na počátku 20. století. Vzácnou a rozsáhlou sbírku tvoří obrazy, které v průběhu více než 300 let nashromáždila rodina Šternberkových. Významnou součástí sbírky tvoří série portrétů českých králů a významných představitelů šternberského rodu. Krásný je rovněž rytířský sál, který je jedním z největších v českých zemích a korunuje mu malovaný renesanční strop se scenériemi ze Starého zákona. Více naleznete zde.
Dominantou Rychnova nad Kněžnou, bohatého na kulturní památky i historii, je honosný zámek ve slohu pozdní renesance s pozdější barokní úpravou. V Rychnově kvetla již od 14.století především soukenická řemesla, největšího rozmachu dosáhla v 16.století. Udělením znaku se roku 1488 stal Rychnov n. Kn. městem. Život na počátku našeho století vylíčil ve svých knihách český spisovatel a rychnovský rodák Karel Poláček. Jako okresní město je přirozeným střediskem kulturního a společenského života, a významnou zastávkou pro turisty při cestě do Orlických hor. Mezi další velmi navštěvovaná místa patří Orlická galerie či Muzeum Orlických hor, Synagoga (židovské muzeum a památník spisovatele Karla Poláčka). Nádherný je také městský park. V okolí Rychnova n. kn. se nachází dále Ivanské jezero, les Včelný s přírodním koupalištěm, letovisko Studánka atd. Další informace naleznete zde.