Družstevní kurník v býv. Michlově sadu. Montovaná stavba na zděné podezdívce. Před kurníkem vedoucí kurníků Fr. Citová.

---

Ustavující schůze, svolaná na úterý 22. července 1958 na 20 hodinu byla zahájena předsedou MNV se značným zpožděním za přítomnosti zástupců okresu. Předseda MNV Lad. Konečný uvítal hosty z okresu a dal hlasovat o zapisovateli schůze. Zapisovatelem byl určen místní řídící učitel Al. Nosek a Frant. Jirásek. Ten měl mít jako kulturní vložku přednášku o minulosti Bílého Újezda. Aby se jednání nezdržovalo, bylo od této kulturní vložky upuštěno a slova se ujal zástupce ONV, který vysvětliv veškeré povinnosti a práci v JZD, pohovořil o stanovách, stavbách, jejich cenách a také o státních subvencích na tyto podniky. Probral veškeré náležitosti JZD se týkající velmi podrobně. Doplnili je ještě druzí členové ONV, takže nebylo pro diskusi žádných informačních otázek.

V diskusi přihlásil se Fr. Kunc ml. z čp. 29 s otázkou „Jak to vypadalo s traktorovou stanicí? Mohla být použita jako skladovák?“ Odpověděl člen ONV Dusílek a ředitel traktové stanice, že se sice pomýšlí na reorganisaci státních traktorových stanic, ale zatím není nic známo. Budovy STS (státní traktorové stanice) jsou odhadnuty na 260.000 Kčs.

Fr. Kunc st. z čp. 29 prohlásil, že není žádný stavební materiál v místě, vše se musí dovážet a zde v budově traktor. stanice by byla pomoc, protože tu není možnost svodu. Ref. Dusílek odpovídá, že na tento problém je času dost, jak si ho potom JZD provede, protože o svodu se bude mluvit od 1. ledna 1959.

Jako druhý diskusní příspěvek přednesl Jos. Duzbaba z čp. 43 dotaz „jak budeme platit důchodové pojištění, až budeme v JZD?“ Vysvětlení podali členové ONV Dusílek a Hora. K tomu se připojil Jan Zima z čp. 33 s dotazem, zda vdovský důchod se provdá. Hora (ONV) odpovídá že ano, ale ne sirotčí. Fr. Kunc ml. z čp. 29 měl poznámku, že člen musí i po 65. roce věku pracovat. Co když nebudou důchodci schopni práce? Hora odpovídá že i po tom najde se snad pro takovéto lidi lehká práce, jako na př. hlídání, pomoc při některých funkcích a pod.

Jos. Linhart z Roudného čp. 22 přednáší nový diskusní příspěvek dotazem, zda bude lépe hospodařit společně Bílý Újezd a Roudné, nebo má-li raději pracovat každá obec zvlášť. Snad by vyhovovalo, kdyby každá obec byla samostatným JZD. S. Dusílek odpovídá, že by nebylo hospodárné dělit spojené osady na dvě družstva, protože by byli 2 předsedové, 2 účetní, atd. Mohly by však býti dvě samostatné výrobní skupiny s jedním předsedou. K tomu podotýká Jos. Linhart, že v menším družstvu nemohou funkcionáři pobírat tak vysoké odměny jako ve větším, načež mu tuto věc vysvětluje opět s. Dusílek a s. Boček uvádí z praxe příklady z našeho okresu o spojení některých JZD a i o rozdělení jiných. Jos. Linhart připomíná, že v Roudném není třeba velkých nákladů na úpravy, tam že lze všechno lépe spojit. Na to odpovídá s. Dusílek dotazem, jaký je názor roudenských hospodářů, kdyby se spojili družstevníci roudenští s budoucími družstevníky masteckými. Jos. Linhart odpovídá, že by to bylo asi jako zde ve spojení s Bílým Újezdem. S. Dusílek mluví k otázce samostatného roudenského družstva, že je malé, necelých 100 ha – a i kdyby jim byla přidána část polí újezdeckých, aby měli přes 100 ha, dostává se traktor obyčejně až na 150 ha orné půdy. V debatě Linhart – Dusílek připomíná Linhart, že roudenští podepisovali přihlášky do JZD jen za JZD Roudné. K tomu však připomenul Jan Švorc z Roudného čp. 5, že je těžko rozhodovat o této věci, protože tu nejsou všichni roudenští. S. Boček označuje roudenské jako nedodržovatele toho, o čem bylo s nimi mluveno na ONV. Byli totiž roudenští na okres. národ. výboru ohledně utvoření JZD od jara tohoto roku „více než často“. K tomu přiznává Jar. Melichar z Roudného čp. 10, že jim bylo řečeno na ONV, že budou (roudenští) samostatní. Proto prý do této schůze přišli. V další debatě zástupců ONV a roudenských bylo konstatováno, že z přítomných roudenských hospodářů jsou dva proti samostatnému JZD v Roudném: Jan Švorc z čp. 5 a Jos. Michl z čp. 6. Tento Jos. Michl prohlašuje, že ti, kteří nepřišli, jsou pro JZD v Bílém Újezdě. V debatě s. Dusílka s členy roudenskými bylo konstatováno, že z přítomných 15 roudenských občanů jen 11 podepsalo přihlášku do JZD. Nakonec se Jos. Michl z Újezda čp. 2 dotazuje, jakou v tom roudenští vidí výhodu, když se spojí raději s Masty než s Újezdem. Debata pokračuje a členové ONV prohlašují, že chtějí-li roudenští býti samostatným družstvem, musí ihned předložit návrh funkcionářů svého JZD. Tento návrh není připraven a proto na návrh s. Dusílka nastala v jednání přestávka, aby si roudenští, vedení s. Linhartem z čp. 22 sestavili kandidátku.

Po přestávce zahájil předseda MNV Lad. Konečný opět jednání a žádal s. Linharta, aby oznámil návrh členů roudenského představenstva JZD. S. Linhart uvádí: členové představenstva: Jos. Linhart z čp. 22, jemuž svěřen úřad předsedy JZD, V. Novotný z čp. 17 jako místopředseda, Jos. Černý z čp. 24 jako účetní, Jos. Šlitr z čp. 26, Jos. Hanuš z čp. 16. Do revisní komise navrženi byli s. Flechtnerová z čp. 13, Jan Švorc z čp. 5, který funkci nepřijal a proto za něj navržena s. Melicharová z čp. 10 a Jos. Hanuš z čp. 1. Přítomní roudenští členové schválili návrh, který tím byl přijat. Nový předseda JZD v Roudném Jos. Linhart z čp. 22 prohlašuje, že nové jejich družstvo přijímá základní vzorové stanovy pro JZD a současně oznamuje, že bude požádán ONV o schválení a o urychlené provedení arondace pozemků. Zatím má nové družstvo výměru necelých 100 ha (75 ha) a 16 členů.

Tímto osamostatněním družstva v Roudném se stalo, že nemohlo být ustaveno družstvo v Bílém Újezdě, neboť mělo v návrhu předsednictva členy z Roudného. Bylo tudíž debatováno o nastalé situaci. Fr. Dolek z čp. 52 prohlašuje (protože byl navržen za funkcionáře), že vezme funkci, jestliže bude ve vedení dost mladých lidí. J. Duzbaba z čp. 45 navrhuje, aby za daných poměrů se připojil Bílý Újezd k Hrošce. Následuje rozklad člena ONV s. Aubrechta, který nakonec podotýká, že v Bílém Újezdě ještě někteří členové místního národ. výboru nepodepsali přihlášku do JZD. Po kratší debatě navrhují Fr. Dolek a Jos. Duzbaba, aby se nečekalo a aby se JZD v Bílém Újezdě ustavilo co nejdříve, třeba i bez zástupců okresu a aby potom přinesli na ONV hotovou věc. Předseda Konečný béře tento návrh za návrh MNV a provede jej. Děkuje na to přítomným a končí schůzi.

O této schůzi a ustavení družstva v Roudném přinesl článek „Průkopník Dobrušska“ dne 26. července 1958 v článku „Roudné před Bílým Újezdem – osada předběhla mateřskou obec“ (autor „it.“). A v témže čísle je ještě článeček „Povídala jedna sova“.

Pamětliv příslibu svolal předseda MNV schůzi zájemců a dne 26. července 1958, tedy za necelý týden pozvala rada místního národ. výboru v Bílém Újezdě místní občany na neděli 27. července 1958 na 20. hodinu do hostince Jednoty na ustavující schůzi místního jednotného zemědělského družstva. Schůzi zahájil předseda MNV Lad. Konečný z čp. 13, uvítal zástupce ONV, členy i hosty. Poté byla schůze zahájena kulturní vložkou, v níž historik obce Fr. Jirásek pohovořil o historii obce, o době roboty, povinnostech rolníků, o boji utlačovaných sedláků proti panskému útlaku. Přešel na dnešní stav, k dnešnímu slavnostnímu dni a uzavíral přáním mnoha zdaru družstevníkům v nové éře, kde na scelených lánech, s využitím největší mechanisace lze dosáhnouti výsledků hodných socialistické společnosti. Po kulturní vložce promluvil člen ONV s. Bláha, který probral podrobně jednotlivé články vzorových stanov JZD a seznámil přítomné s jednotlivými funkcemi v JZD. Vzhledem k tomu, že v úterní schůzi (22./7.) byly prodebatovány mnohé otázky týkající se JZD, bylo jen málo dotazů, z nichž Jos. Štěpán z čp. 45 se tázal na pomoc státní traktorové stanice (STS) při polních pracích družstva. Vysvětlil to s. Bláha (ONV). Vzorové stanovy JZD byly jednomyslně přijaty, načež předseda MNV Lad. Konečný přečetl návrh na obsazení představenstva místního JZD. Navrženi byli: Jos. Novotný (z čp. 51), Jos. Jarkovský (17), Jar. Ehl (52), Ota Novotný (30), Lad. Konečný (13), Jos. Kačírek (4), Jan Klapal (22), Jos. Štěpán (45) a Fr. Dolek (32) do představenstva. Do revisní komise Fr. Ježek ml. (57), Jar. Pilc (7), Milada Arnoštová (28), Jos. Duzbaba (43), a Jiří Kosek (24). K tomuto návrhu namítají Fr. Dolek, Oto Novotný a Jos. Novotný, že jsou již staří a rádi by viděli ve vedení JZD mladší členy. Mil. Arnoštová má strach, že je sama žena v komisi. S. Šplíchal z ONV ji povzbuzuje a s. Bláha dodává, že funkce jsou jen na 2 roky. Po debatě, vysvětlivkách a dodatcích následují volby, při nichž byla volba jednomyslná a ukázala, že členové dobře a uvážlivě se rozhodovali. Zvoleni byli:

Na to dosavadní předseda schůze Lad. Konečný předává vedení schůze nově zvolenému předsedovi JZD Jos. Novotnému. Družstvo odhlasovalo zřízení III. typu JZD a požádá o začáteční provozní úvěr 50.000 Kčs.

S. Albrecht, tajemník ONV blahopřál k založení JZD i zvoleným funkcionářům a připomenul, že v Bílém Újezdě byli vždy dobří rolníci a že je třeba, aby si dobré vlastnosti přenesli i do družstva.

Neděle 27. července 1958 stala se mezníkem v dějinách Bílého Újezda, který převedl zájmy jednotlivých samostatných rolníků ve veliký kolektiv, který chce být opravdu dobrým kolektivem bez osobních zájmů, kterému bude společný dobrý výsledek veškerého snažení a práce první povinností.

Při zrodu družstva bylo do JZD podáno 46 přihlášek členských ze 33 zemědělských stavení. Začáteční výměra nového družstva měla 212 ha. O tom přinesl článek „Průkopník Dobrušska“ z 31. července 1958, nadepsaný „Bílý Újezd hlásí ustavení družstva“ (autor „it.“).

Ačkoliv bylo stanoveno, že jednotné zemědělské družstvo v Bílém Újezdě začne oficiálně pracovat od 1. ledna 1959, přece hned po ustavení družstva pustilo se do práce nejen představenstvo, ale i všichni členové JZD. Podzimní práce byly již konány pod zorným úhlem společné práce. Při orbě už se rozorávaly meze a prováděly se agronomické rozvrhy. Při tom vydatně pomáhaly stroje místní odbočky dobrušské traktorové stanice, protože z dříve jmenovaných traktorů byly všechny tři již dávno (po r. 1950) odtud odvezeny a vyvlastněny.

První společnou prací bylo prohloubení a vyčištění strouhy „Pod sady“, vedoucí k Ostrovu, která byla bahnem úplně zanesena. Práce byla provedena za poměrně příznivého počasí od konce listopadu do poloviny prosince 1958.

JZD potřebuje pro svého účetního a schůze představenstva kancelář. Původně byla myšlena kancelář družstva v budově MNV. Ale úprava místností v I. patře této budovy není ještě dokončena. Bylo uvažováno i o místnosti v domě čp. 31 (u Tomků), z níž se dosavadní obyvatelka provdala mimo obec a majitelka Jar. Tomková bydlí trvale v bývalém bytě (výměnku) vedle kůlny. Bylo také uvažováno o místnosti v domě Kutíkových (čp. 20). Předsednictvo se rozhodlo pro místnost v chalupě Tomkově v čp. 31, která je v dobrém stavu, má místnost velkou a světlou. Bylo provedeno jen několik menších adaptací (oprava dveří, zámků a pod.) a tam byla nastěhována kancelář JZD a zůstává jí dodnes.

Rok 1958 zakončen byl náhlým úmrtím dosavadního místního kronikáře Jos. Michla z čp. 2, který skonal dne 26. prosince 1958. Hned po Novém roce, dne 7. ledna 1959 svolána byla kulturní rada místního národ. výboru, jíž předsedal člen kultur. odboru okresního národního výboru (inspektor pro kulturu) v Dobrušce s. Lad. Sedláček. Do této schůze byl pozván i historik obce Frant. Jirásek jako autor dějin Bílého Újezda. Předseda kult. odb. s. Sedláček tázal se po kronice obecní. Jirásek podává vysvětlení o staré kronice z r. 1850 (valně zničené) a o nové z r. 1915, která je uložena u bývalého kronikáře v čp. 2, Jos. Michla. Dokončena byla, když ji měl v ruce před necelými dvěma roky u roku 1945. Jak daleko byla dopsána, není známo. S. Sedláček prohlašuje, že kronika má být vedena i dále a žádá o návrh na místo kronikáře. Jirásek navrhuje Al. Noska, místního říd. učitele, jak bývá v mnohých venkovských osadách, pro něhož svědčí to, že je místním obyvatelem, členem rady MNV a může stále sledovat dění v obci. Proti tomu říd. učitel Nosek se ohražuje, že má v dnešní době mnoho funkcí. Ostatní členové kultur. rady MNV se návrhem nezúčastnili. S. Sedláček jako zástupce okresu navrhuje dosavadního historika Fr. Jiráska za kronikáře, i když není obyvatelem obce, nýbrž bydlí v Praze. Návrh svůj odůvodňuje tím, že „členové míst. národ. výboru dodají materiál a kronikář jej zpracuje“. Fr. Jirásek stal se tak kronikářem obce a slíbil, že funkci svou povede tak svědomitě, jako zpracovával dosavadní materiál pro dějiny obce.

Druhým bodem jednání schůze bylo uvedení místního biografu zpět do rukou kulturní komise místního národ. výboru. Vedením biografu ustanoven byl Frant. Nič, krejčí z čp. 40. Úpravy a předání inventáře se protáhlo až do 1. října 1959, kdy bylo promítnuto první večerní představení. Usneseno bylo, že pravidelná představení budou v neděli večer, občas budou uskutečněna i představení pro mládež.

Zprávy o Bílém Újezdě, resp. o jeho JZD bývaly nejprve v „Průkopníku, okresních novinách Dobrušska“. Tak dne 7. května 1959 přinesl tento časopis článek „Úpravy kolem školy“ z pera Al. Noska (říd. učitele) a v oddíle „Závazky májového průvodu“ je lokálka „JZD Bílý Újezd“ o závazku: do konce května (1959) zhotoví stáj po volné ustájení na hluboké podestýlce pro 100 selat a do 10. května zavedena bude hluboká podestýlka i v kurníku pro 500 slepic.

Průkopník z 6. srpna 1959 má článek K. Rozinka: „Stavební ruch v Bílém Újezdě“.

13. srpna 1959 přinesl Průkopník článek: „Napsali z patronátního závodu“ o mlácení v JZD Bílý Újezd a v lokálkách „Hrajeme dobrým pracovníkům“ pochvalovali utvoření dvou skupin při sklizni v JZD v Újezdě a následovné podmítce.

„Pochodeň“, noviny Hradeckého kraje ze dne 13. srpna 1959 v rubrice „Krátce z kraje“ přinesly obrázek „dědy Brandštejna“ s příslušným doprovodem o jeho pomoci při pracích v JZD.

Průkopník z 20. srpna 1959 v článku „Nejlepší v STS“ uvádí traktoristu Jarkovského z STS v Bílém Újezdě za nejlepší výkon v podmítce. (Jarkovský z traktorové stanice není totožným s místním členem JZD Jarkovským).

Za týden, dne 27. srpna 1959 přinesl Průkopník článek „Odpověď družstevníků v Roudném na dopis předsedy ONV“, v němž se dovídáme, že roudenští jako první v okrese splnili dodávky obilí a o jejich dalších závazcích.

Dne 22. října 1959 zmínil se Průkopník o Bílém Újezdě v článku „Manifestace ve třech městech – celostátní štafeta naším okresem“, v němž je poznámka, že 16. listopadu 1959 proběhne Bílým Újezdem štafeta míru a přátelství. „Týden ve filmu“ oznamuje, že v kinu v Bílém Újezdě se 25. října hraje italský film „Nejkrásnější okamžik“. Také Průkopník z 29. října 1959 oznamuje v rubrice „Týden ve filmu“, že dne 1. listopadu hraje kino v Bílém Újezdě švýcarský film „Stalo se za bílého dne“.

Druhý družstevní kurník, adaptovaný z farské stodoly.

---

Jednotné zemědělské družstvo v Bílém Újezdě

Když se ve schůzi dne 27. července 1958 ustavilo jednotné zemědělské družstvo v Bílém Újezdě, bylo stanoveno, že první rok společného hospodaření začne 1. ledna 1959. Ale hned po ustavující schůzi začala práce nového výboru i členů družstva.

První schůze představenstva a dozorčí komise se konala již 8. srpna 1958. Dne 13. srpna bylo ve schůzi jednáno o ozimu, zasetí řepky, o hnojivech a dalších důležitých věcech. Bylo určeno, že pro uskladnění osiva se zatím použije garáže v budově MNV. Jednáno bylo také o záhumenkách členů. Většina členů se přiklání k návrhu na společné záhumenky. Samostatné záhumenky chtějí: J. Pilc z čp. 7, Fr. Čiháček z čp. 14, Fr. Pašta z čp. 55, Lad. Konečný z čp. 13 a V. Šmída z čp. 9. Skupinářem zvolen byl Jos. Štěpán. Nejprve bude adaptována stodola Michlova v čp. 2. Stavebním referentem byl jmenován Jarosl. Lenfeld.

Na členské schůzi 20. srpna 1958 bylo oznámeno, že nečlenové JZD, kteří dosud drželi půdu, dávají ji bez náhrady družstvu až na sad neb loučku u chalupy. Tak Jan Sopoušek z čp. 6 si ponechal sad, A. Plištil z čp. 11 rovněž sad, Anna Kutíková z čp. 20 loučku, E. Paštová jako majitelka čp. 35 si ponechá loučku patřící k tomu číslu, Bož. Pohlová z čp. 69 louku o výměře 10 ha a V. Šmída z čp. 70 sad. JZD převezme nabízená pole, ale majitelé musí pro tentokrát odevzdat osivo. Kdo z majitelů by je neměl, zaplatí nákupní cenu. Ve schůzi rovněž bylo rozhodnuto, že ovocné (a jiné) stromy u polí zůstávají nadále majetkem dosavadních majitelů. Pro potřeby družstva bude objednán nový traktor (Zetor 25K) s vlekem.

Ve členské schůzi dne 27. srpna 1958 bylo rokováno o výměře některých pozemků, které budou vyměněny s masteckými a plenum se usneslo, aby zdejší JZD nepřistoupilo na výměnu. Nato ve schůzi dne 9. září bylo členstvu oznámeno, že místní JZD muselo masteckým odstoupit pozemky v Hliníkách a pruh pole Jos. Štěpána (čp. 45). Došlo také k nedorozumění s Fr. Paštou z čp. 55 o rozsah záhumenky. Do diskuse přibral Fr. Pašta i osobní věci a odešel ze schůze s prohlášením, že vystoupí z JZD a přestoupí do JZD v Mastech. Byla uskutečněna výměna pozemků s Brocnou a Ještěticemi. Při objednávce traktoru Zetor 25K bude žádán i vlečný vůz vyklápěčka 3,5 t. Kromě tohoto traktoru byl koupen přičiněním Jana Zimy od silniční správy starý traktor John Deere (asi za 1.200 Kčs). Zaplatí jej místní požárníci a darují družstvu s výhradou služby při požáru. Vůz bude prohlédnut a opraven J. Zimou a Jar. Lenfeldem, aby byl v dobrém stavu. A. Ehlová z Roudného čp. 25 nabízí svá pole darem MNV v Bílém Újezdě. O tom se zástupci zdejší dohodnou s JZD Roudné.

V členské schůzi dne 23. září 1958 projednávala se stavba kravína. Informace podal J. Dyntar z čp. 63, úředník Stavebního podniku v Dobrušce. Kravín bude typová stavba pro 96 krav se sýpkou nad míchárnou a pod ní se sklepem, bez skladováku. Za skladovák bude adaptována stodola u Michlů v čp. 2, o čemž se bude jednat s majitelem Jos. Michlem. O stavbě kravína bylo jednáno i ve členské schůzi dne 6. října, protože J. Michl nesouhlasil s postavením budovy kravína na svém pozemku. Bylo rozhodnuto, že bude na farském pozemku (louce) mezi farskými cestami od tabulky pod betonkou k louce „koupališti“. Členstvo má provésti zájezd do Zábědova na prohlídku přidružené dřevovýroby.

Do členské schůze 28. října 1958 se dostavil Jos. Grulich, zástupce ONV a oznámil, že pro zdejší JZD byl navržen typový kravín 96–7 s půdním prostorem 3.500 m² za 628.000 Kčs.

Dne 3. listopadu 1958 schválila schůze nákup výfukové řezačky 42 cm, která nám byla nabídnuta a která stačí za zakoupenou velkou mlátičku MA 90 cm. Je za 10.300 Kčs. Přikoupí se rovněž valník gumák za 5.200 Kčs a výfuk sena za 4.000 Kčs. Člen revisní komise Jarosl. Pilc z čp. 7 nastoupil do mistrovské zemědělské školy v Opočně za zdejší JZD.

Koupě starého traktoru od správy silnic byla dojednána v členské schůzi dne 19. listopadu 1958. Současně bylo rozhodnuto, že všechny stavby, kravínem počínaje, povede K. Jiroud z čp. 8 s pomocí Jos. Štěpána z čp. 45. Také bylo oznámeno členům, že družstvo má plánovaný stav skotu k 31. prosinci 1958 190 kusů, z toho 97 krav, což je mimo krav záhumenkových, kterých je asi 35. Prasnic je plánováno 32.

Na členské schůzi 1. prosince 1958 je probírána otázka pracovních norem, které nutno vypracovat. Bylo to svěřeno komisi, do níž určeni: Věra Pilcová (7), Růž. Vaníčková (15), Kar. Jiroud (8), Jan Zima (33), Fr. Pašta (55) a Jaroslav Javůrek (54).

Dne 8. prosince 1958 byla první přednáška Družstevní školy práce o inseminaci. 17. prosince začal kurs drůbežnický. Do něho byly delegovány: Fr. Pilcová (z čp. 23), Fr. Citová (64) a Mar. Dolková (32). O svodu hovězího dobytka, o prodeji selat, o umístění plemenného kance a o osevu společné záhumenky bylo jednáno v členské schůzi dne 14. prosince 1958. V poslední schůzi toho roku, dne 30. prosince 1958 bylo vzpomenuto úmrtí Jos. Michla. V jednání bylo rozhodováno o krmení hovězího dobytka ustájeného u Michlů (v čp. 2). Tamní částečný svod svěřen byl Růž. Vaníčkové (z čp. 15). Členům bylo také referováno o povinné dodávce.

Oficielní první rok společného snažení a práce 1959. Jestliže druhá polovina minulého roku znamenala pro členy již plné zapojení do společné práce, jak vidíme z toho, co všechno bylo vykonáno a ze snahy předsednictva, aby co nejvíce bylo pracováno v kolektivu ( o tom svědčí za půlroční dobu přípravy 13 členských schůzí), znamená první skutečný rok společné práce neochabující elán nejen u členů představenstva, ale téměř u všech členů družstva. A pracovalo se dobře. O tom se již tyto dějinné zápisy nebudou rozepisovati, neboť závěr této historie je položen k datu 31. prosince 1958, ale zápisy tyto pokračují v kronice Bílého Újezda, kterou od 1. ledna 1959 píše Frant. Jirásek.

Družstevní kravín s pohledem na kostelní věž i část školy v Bílém Újezdě od jihovýchodu.

---