U čp. 55. U vchodu do chalupy „komínová komise“: Brandštejn,
                        Fr. Nič, předseda MNV, Klapal.

U čp. 55. U vchodu do chalupy „komínová komise“: Brandštejn, Fr. Nič, předseda MNV, Klapal.


Obec

V minulé kapitole pohlédli jsme na vedení obce a zbývá nám ještě porozhlédnouti se po vlastním obecním majetku, který tvoří pozemky ve výměře 27 ha a 18 ha lesů z celkového katastru Bílého Újezda, který má výměru 380 ha.

První zachovaný zápis o obecním majetku najdeme v Josefském katastru z r. 1787. Má podtitul: „Fassní kniha obce Aujezd s přivtělenýma vesničkami Roudney a Ještětice“. Jak již bylo dříve podotknuto, rozdělen je celý katastr obce (s Roudným bez Ještětic) na flury a každá má jednotlivé pozemky očíslovány podle t. zv. topografického pořádku. Jestliže chceme uvésti jednotlivé pozemky v majetku obce jsoucí, uvádíme při každé na začátku vždy toto číslo topografického pořádku. Uvádíme zde jen ty části katastru, které náležely v té době obci jako její majetek.

I. Flura – Místní plac zvaná

Obsahuje v sobě místní plac, všechna domovní stavení a při nich se vynacházející zahrádky.

Čís. topograf. pořádku:

1.Na místě v obci vynacházející se pastvisko obecní.
20.Zahrádka k obci přináležející.
22.Zahrádka obecní, kterou on (Jiří Kosek č. domu 10) pod nájem užívá.
24.Zahrádka obecní pod nájem.
26.Zahrádka obecní pod nájem.
27.Item – zahrádka od vrchnosti emfyteuticky koupená.
29.Zahrádka od vrchnosti emfyteuticky koupená.
30.Item, zahrádka obecní, kterou ona (Kateřina Macháňka č. domu 13) pod nájem užívá.
33.Zahrádka od vrchnosti emfyteuticky koupená
41.Zahrádka obecní, kterou on (Jan Moravec č. domu 19) pod nájem užívá
62.Zahrádka u krchova, obecní č. 29 (škola) pod nájem.
73.Zahrádka obecní k č. 34 (Václ. Bartoš) pod nájem.

II. Flura – Ještětická zvaná

110.Pastvisko neb obecní draha oujezdecký k Hrošce ležící.

III. Flura – Černá

111.Palouk obecní od rohu plotu panské role Černýho až po plot Moravců.

IV. Flura – Na hurách

157.Role obecní France Dolečka č. 30 na Příčce, blíž Vrabcovy.
158.Role obecní Magd. Vrabcovy k č. 32 na Kamínku vedle Novákovy.
159.Role obecní Mikuláš Novák č. 2 užívající, na Kamínku vedle Magd. Vrabcovy
160.Role obecní Pavel Netík č. 22 požívající, na Lomenici vedle Dolkovy.
161.Role obecní Franc. Ehl č. 17 patřící, u cesty mastecké blíž Netíkovy.
162.Role obecní Joh. Rydigrovy č. 8 nad Dolkovýma luhu blíž Kuncovy.
163.Role obecní Jana Kunce č. 26 v hořejší Smrčině blíž Netíkovy.
164.Role obecní Pavla Netíka č. 22 v horní Smrčině vedle role J. Kunce.
165.Role obecní France Janečka č. 33 užívající, u horní Smrčiny podle J. Kunce.
166.Role obecní France Kunce č. 27 u horní Smrčiny vedle role France Janečka.
167.Role obecní Václ. Kroupy č. 24 u hořejší Smrčiny, blíž Kuncovy role.
168.Role obecní Fr. Kunce č. 27 k užívání u hořejší Smrčiny vedle role Václ. Kroupy.
169.Role obecní Mikul. Nováka č. 2 pod hořejší Smrčinou vedle role Fr. Kunce.
170.Role obecní Václ. Kroupa č. 24 u dolejší Smrčiny blíž Novákovy role.
171.Lesejček dolejší, Smrčina nazvaný, obci přináležející.
172.Role obecní Jiřího Kuchaře č. 29 pod dolejší Smrčinou.
173.Role obecní Ignáce Liberskýho č. 5 pod dolejší Smrčinou blíž Koubkovy role.
174.Role obecní Václ. Koubek č. 25 v užívání u silnice pod dolní Smrčinou blíž role Ridigrovy.
178.Role obecní Jiřího Koubka č. 25 u skaleckých hranic vedle Kuchařova.
180.Draha obecní, které skrze rozličné cesty též dobytčí průhony za špatnou pastvu se berou.
181.Lesejček, hořejší Smrčina nazvaný, ve kterýmžto 100 špatných kmenů se nachází, obecní.
183.Role obecní, Pavla Koblasa č. 21 pod dolejší Smrčinou, vedle Liberskýho.
184.Role obecní Jiřího Kubce č. 15 pod dolní Smrčinou vedle Kuchařova.
185.Role obecní Jana Drába č. 9 u dolní Smrčiny vedle Jos. Vrabce mezující.
186.Role obecní Václ. Kroupy č. 24 u dolní Smrčiny vedle Jos. Vrabce.
188.Role obecní Jiří Kuchaře č. 29 pod hořejší Smrčinou s Jos. Vrabce mezující.
189.Role obecní Václ. Kostka č. 6 pod hořejší Smrčinou s Jiří Kuchařem mezující.
190.Role obecní Jos. Jelínka č. 4 u hořejší Smrčiny s Magd. Vrabcovou mezující.
191.Role obecní Magd. Vrabcovy č. 32 u hořejší Smrčiny vedle Jos. Jelínka role.
192.Role obecní France Kunce č. 27 u hořejší Smrčiny vedle Magd. Vrabcovy.
193.Role obecní Jana Kunce č. 26 u hořejší Smrčiny vedle drah obecních.
194.Role obecní Kateř. Machaňky č. 13, vedle drah obecních.
195.Role obecní Václ. Švasty č. 40 u hořejší Smrčiny, vedle role Fr. Kunce.
196.Role obecní Jana Moravce č. 19 u mastecké cesty, vedle drah obecních.
197.Role obecní Václ. Klapala č. 39 u mastecké cesty vedle drah obecních.
218.Role obecní Fr. Janečka č. 33 Nad strání, s Fr. Ehlem vlevo mezující.
219.Role obecní Jos. Vrabce č. 16 Nad strání, u mastecké cesty s rolí Fr. Ehlem hraničící.
220.Role obecní Matěje Mojžíše k č. 41 Nad strání, s rolí Fr. Ehla vlevo mezující.

V. Flura – Hliníky zvaná

221.Lom sešlý, obecní, bez nejmenšího užitku, při kterýmžto výnos žádný se vysaditi nemůže.
236.Role obecní Jos. Vrabce k č. 16 u hořejší mastecké cesty, vpravo s drahama obecníma a vlevo s rolí Jana Rydla mezující.
237.Role obecní Jiří Kosek č. 10, Václ. Bartoš č. 34, Josef Herzán č. 37, Ign. Kopecký č. 42 k užívání náležející, od meze V. Koska podle drah až po dolejší masteckou cestu.
239.Draha obecní s veřejným průjezdem, toliko špatné pastvisko.
240.Role obecní Fr. Kopecký č. 3, Jos. Bartoš č. 12, V. Klapal č. 39, Fr. Macháň č. 38 k užívání náležející, u drah pod dolejší cestou masteckou a po mez Magd. Vrabcovy.
256.Les obecní oujezdecký, Žabno zvaný, s jedné strany s půdama oujezdeckýma a s druhé roudenskýma mezující.
262.Les obecní oujezdecký, Žabno nazvaný, mezi půdou Pav. Netíka a vrchnosten. lesem Žabnem nazvaným.
263.Pastvisko, draha obecní oujezdecký a v nich cesta od Oujezda k Roudnému.

VI. Flura – Žabno

305.Cesta vozní od Oujezda ke Kvasinům běžící.

Při těchto výpisech byly ponechány všechny zvláštnosti stilu a sklonění ve slovných vazbách, jak jsou zapsány v originále.

Obec pronajímala svá pole hospodářům, některá i prodávala nebo vyměňovala a tak se obecní majetek časem měnil.

R. 1840 sepsaný stabilní katastr uvádí pro obec Oujezd s obcí Roudney výměru pozemkových parcel o velikosti 44 jiter 766 čtver. sáhů a stavebních parcel 1414 čtver. sáhů, celkem 45 jiter 580 čtver. sáhů.

Z nich patří obci v jmenovaných flurách následující čísla parcel:

Flura IV.5, 6, 7, 8, 9, 30, 41, 43–47, 50, 51, 73–75, 111–113, 134, 135.
Flura III./IV.261.
Flura III.262.
Flura II./IV.263.
Flura IV.264–266, 336–338, 339/a, 508, 530, 531, 550, 588, 589.
Flura I/IV.590, 591
Flura IV.592.
Flura I./IV.593.
Flura I.606–608, 614, 622–628, 630, 649.
Flura I./IV.650.
Flura I.651–654.
Flura I./IV.655–658.
Flura IV.659–661, 668.
Flura I.673–697, 706–708, 736, 738.
Flura IV.1045, 1047–1051, 1053, 1056, 1057.
Flura I./II.1058.
Flura I.1059, 1060.
Flura IV.1061.
Flura II./IV.1062, 1063.
Flura IV.1064.
Flura III.1065.
Flura IV.1067–1077, 1079–1081, 1082–1087.
Flura I./IV.1088.
Flura I.1089, 1090.
Flura I./IV.1091, 1092.
Flura I./IV.1093, 1094.
Flura I.1095–1099.
Flura I./IV.1101.
Flura I.1102–1105, 1107, 1110.
Flura II.1115, 1125, 1126.

Parcely ty měly nejrůznější hodnoty. Některé visitace panské, které měly ohodnocovati pozemky, shledaly pozemky v katastru újezdeckém za prostřední a špatné. Výkaz, který podává stará visitace z r. 1654 při zpracování berní rule však uvádí v celkovém výkazu v parcelách Újezda 153 strychy polí, z nichž je dobrých 16,2 strychu, středních 41 a špatných 109,2, porostlin 3, pastvisek 22,1, zahrad 5, 2 ¾, tedy celkem 197,3 ¾ strychu, luk 16 ¾ a lesů 26 strychů. V parcelách Roudného z původně udávaných 41 strychů nalezeno dobrých 4,1, středních 18,3, špatných 56,1, porostlin 4,1, pastvin 2, zahrad 3,1, tedy celkem 88,3 strychu, luk na seno 0,4 ½, na trávu ¾ strychu. U obce nalézá se (patří Újezdu) luk 2 strychy. U dvora (panského) dobrých rolí 17, středních 11,3, špatných 40,3, porostlin 20,2, pastvin 15, celkem 105 strychů rolí, luk 12 strychů.

K stabilnímu katastru patří také zevrubný popis hranic, skládající se nejprve z předběžného popisu hranic celého katastru z 5. srpna 1839 a definitivního popisu hranic z r. 1840. Oba popisy se od sebe svým podáním různí a proto nebude snad na škodu, budou-li oba popisy doslovně zachovány.

Předběžný popis hranic je psán na rozpůlených listech a to na levé polovině listu česky, na pravé straně je tekst německý. Vzdálenosti jsou uváděny v krocích. Titul tohoto předběžného popisu zní (německy)

Popis hranic. Hradec Kr. 14

Augezd

Země:Čechy
kraj:Hradec Králové
okres:Černíkovice

Popis hranic (předběžný)

katastrální obce Augezd s osadou Raudney.

Katastrální obec Augezd hraničí s obcemi Hroška a Lhota z téhož okresu; s obcemi Brocney, Sviney a Ještětic z okresu solnického a s Podbřezí z okresu opočenského.

Začátek tohoto popisu je u hraničního styku obcí Újezda, Hrošky a Podbřezí u dělícího hraničního trojbokého kamene A.H.P.[102], který stojí mezi rolemi Frant. Obsta z Podbřezí čp. 1 a Josefa Hlavsy z Újezda čp. 12. Odtud počíná popis:

Hroška

Od tohoto trojnásobného (trojbokého) hraníka, v poledním vchylu zahýbaný úzké meze na 85 kroků ku kamenu č. 1, který mezi rolemi Hrošecké vrchnosti a Oujezdeckého Josefa Hlavsy č. 12, na levé straně z Dobrušky do Rychnova vedoucí komerciální silnice stojí.

Odtud ostře v pravo po prostředku a záhybech předjmenované silnice na 1415 kroků ku kamenu č. 2, který na pravé straně silnice u role oujezdeckého Václava Kuchaře č. 50 stojí.

Odtud ostře v pravo prostředkem příkopu v mírných záhybech na 130 kroků ku kamenu č. 3, který mezi rolmi hrošecké vrchnosti a oujezdeckého Františka Štěpána č. 3 stojí. Odtud ostře v pravo příkopem na 38 kroků ku kamenu č. 4.

Odtud ostře v levo dále opět příkopem na 280 kroků ke kamenu č. 5, který mezi rolí hrošecké vrchnosti a oujezdeckého Josefa Pilce č. 31 stojí.

Odtud ostře v levo po levé straně příkopu v mírných záhybech na 360 kroků ku kamenu č. 6, který na levé straně příkopa u jedné rolní cesty naproti roli oujezdeckého Františka Šotoly č. 30 stojí.

Odtud v předešlém způsobu (rozuměj směru – podle tekstu německého), prostředkem a záhybami té cesty na 520 kroků ku kamenu č. 7, který mezi rolemi hrošecké vrchnosti a oujezdeckého Václava Kuchaře č. 50 stojí.

Odtud ostře v levo po levé straně příkopu v několika záhybech na 600 kroků ku kamenu č. 8, který mezi lukami hrošecké vrchnosti a oujezdeckého Jana Možíše č. 26 stojí.

Odtud ostře v levo dále po levé straně příkopa v několika záhybech na 205 kroků ku kamenu č. 9, který mezi lukami hrošeckého Jana Drašnara č. 36 a Jana Možíše č. 26 z Oujezda stojí.

Odtud ostře v levo záhybami ještě znatelného příkopu na 210 kroků ku kamenu č. 10, který mezi rolemi hrošeckého Václava Hlavsy č. 28 a oujezdeckého Františka Pilce č. 43 stojí.

Odtud ostře v levo prostředkem a záhybami meze, po níž se jezdívá přes jeden ordinér. kámen na 200 kroků ku kameni č. 11, který mezi rolemi hrošeckého Václava Hlavsy č. 28 a oujezdeckého Václava Kuchaře č. 50 stojí.

Odtud ostře v pravo prostředkem a záhybami vodotažného příkopu na 135 kroků ku kamenu č. 12, který mezi rolemi hrošeckého Václava Hlavsy č. 28 a oujezdeckého Jana Kunce č. 49 stojí.

Odtud ostře v pravo prostředkem a záhybami vodotažného příkopa na 550 kroků ku kamenu č. 13, který mezi rolemi hrošeckého Jana Hlavsy č. 38 a oujezdeckého Jana Macháně č. 38 stojí.

Odtud ostře v levo prostředkem příkopa, napotom po prostředku meze v mírných záhybách na 315 kroků ku kamenu č. 14, který mezi rolí Josefa Hejčlovských dědiců z Oujezda a obecním pastviskem obce Hrošecké stojí.

Odtud ostře v levo po mezi na 92 kroky ku kamenu č. 15, který mezi obecní rolí oujezdeckou a obecním pastvištěm hrošeckým stojí.

Odtud ostře v pravo po vodotažném příkopu, v prořízu z Hrošky do Oujezda vedoucí silnice na 275 kroků ku kamenu č. 16, který u role hrošeckýho Jana Pohly č. 24 stojí.

Odtud ostře v pravo po ouzké mezi v mírných záhybách na 410 kroků ku kamenu č. 17, který u role farní, oujezdecké fary, na levé straně rolní cesty stojí.

Odtud ostře v levo po levé straně rolní cesty v mírných záhybách na 890 kroků ku kamenu č. 18, který u role oujezdeckého farářství na levé straně cesty stojí.

Odtud ostře v pravo v prořízu té cesty a nyní po prostředku meze na 190 kroků ku kamenu č. 19, který mezi rolí hrošeckého Václava Hlavsy č. 28 a oujezdeckého Jan Štěpána č. 17 stojí.

Odtud ostře v levo po ouzké mezi na 210 kroků ku kamenu č. 20, který mezi rolí oujezdeckého Josefa Čiháčka č. 6 a hrošeckého Václava Hlavsy č. 28 stojí.

Odtud ostře v pravo prostředkem a záhybami meze na 215 kroků ku kamenu č. 21, který u role hrošeckého Jana Hlavsy č. 39 a ještětického Jana Jelínka č. 27 (katastrál. obce hrošecké) stojí.

Odtud ostře v levo, po levé straně rolní cesty na 140 kroků ku kamenu č. 22, který mezi rolí hrošeckého Jana Špačka č. 1 a loukou oujezdeckýho Jana Možíše č. 54 stojí.

Odtud ostře v pravo mezi oboustrannými pastvištěmi, přes několik ordinár. kamenů, který v novou linii spoluspojeny jsou na 40 kroků ku trojnásobnému (trojbokému) kamenu č. 10, který u role Jana Špačka z Hrošky č. 1 stojí a trojstrannou hranici mezi Hroškou, Ještěticí a Oujezdem představuje. Zde skončují se hranice s obcí Hrošeckou a začínají s

Ještětickou.

Od toho trojnásobného hraníka ostře v levo mezi rolemi ještětického Jana Jelínka č. 27 a oujezdeckého Josefa Možíše č. 42 po levé straně příkopa na 160 kroků ku kamenu č. 11, který mezi lukami Jana Jelínka z Ještětic č. 27 a Jana Smoly z Oujezda č. 28 stojí.

Odtud ostře v pravo záhybami lučního příkopu na 265 kroků ku kamenu č. 12, který na levé straně toho příkopa a mezi loukou Jana Jelínka z Ještětic č. 28 a masteckého Antonína Tobernýho č. 1 (katastrál. obce oujezdecké) stojí.

Odtud ostře v levo v rovné linii na 110 kroků ku kamenu č. 13, který mezi rolí vdovy Lenfeld z Oujezda č. 20 a Jana Hovorky z Ještětic č. 28 stojí.

Odtud ostře v pravo prostřed záhybami ouzké meze na 170 kroků ku kamenu č. 14, který na pravé straně z Dobrušky do Solnice vedoucí silnice stojí.

Odtud ostře v pravo po prostředku a záhybech předjmenované silnice na 115 kroků ku kamenu č. 15, který mezi rolemi Jana Vrabce z Ještětic č. 25 a Františka Kellera z Oujezda č. 46 stojí.

Odtud ostře v levo po ohybech ouzké meze prořízem jedné rolní cesty na 200 kroků ku kamenu č. 16, který u role oujezdeckého Jana Dolka č. 32 u druhé rolní cesty stojí.

Odtud v předešlém způsobu (směru) po prostředku a záhybech této druhé cesty na 178 kroků ku kamenu č. 17, který na pavé straně té cesty mezi rolemi Václava Vávry z Ještětic č. 6 a obecní brocenskou (rozuměj rolí), naproti oujezdeckým gruntům stojí, a trojnásobný hraník mezi obcemi Oujezdeckou, Ještětickou a Brocenskou představuje. Zde skončují se hranice s obcí Ještětickou a začínají s 

Brocenskou.

Od tohoto trojnásobného mezníka v levo mezi rolemi oujezdeckého Jana Dolka č. 32 a obecní brocenskou (rolí) po ouzké mezi a několika záhybami na 260 kroků ku kamenu č. 1, který mezi obecní hrošeckou rolí a vdovy Lenfeld z Oujezda č. 20 stojí.

Odtud ostře v pravo po prostřed meze prořízem jedné rolní cesty 165 kroků ku kamenu č. 2 při obecní brocenské roli, na pravé straně opět rolní cesty stojí.

Odtud po předešlém způsobu prostředkem a záhybami této druhé rolní cesty, prořízem z Oujezda do Brocný vedoucí silnice na 600 kroků ku kamenu č. 3, který na levé straně předjmenované silnice u role Josefa Lenfeldy z Brocny č. 18 (katastrál. obce oujezdecké) stojí.

Odtud ostře v pravo po levé straně silnice v mírných záhybech na 90 kroků ku kamenu č. 4, který na levé straně předjmenované silnice mezí rolí Josefa Lenfeldy č. 18 z Brocny (katastrál. obce oujezdecké) a Josefa Ehla z Vísky č. 1 (katastrál. obce brocenské) stojí.

Odtud ostře v pravo prostřed příkopem 110 kroků ku kamenu č. 5, který mezi oujezdeckým farním lesem a rolí Václava Ehla z Vísky č. 5 (katastrál. obce brocenské) stojí.

Odtud v předešlém způsobu po pravé straně lesního příkopa oujezdeckýho farního lesa na 280 kroků ku kamenu č. 6, který mezi oujezdeckým zádušním lesem a lesem Václava Ehla z č. 5 z Vísky (katastrál. obce brocenské) a na pravé straně cesty stojí.

Odtud ostře v pravo prostředkem a záhybami té cesty na 185 kroků ku kamenu č. 7, který na levé straně cesty mezi rolí vdovy Vajnarové z Roudnýho č. 25 (katastrál. obce oujezdecké) a Václava Paštiky č. 22 z Roudného (katastrál. obce brocenské) stojí.

Odtud ostře v levo po pravé straně příkopa, napotom po prostředku meze v mírných záhybech a prořízem jedné rolní cesty na 400 kroků ku kamenu č. 8, který u role Antonína Lenfeldy z Vísky č. 2 (katastrál. obce brocenské) stojí.

Odtud ostře v levo po pravé straně rolní cesty na 140 kroků ku kamenu č. 9, který na té cestě mezi rolmi Antonína Lenfeldy z Vísky č. 2 (katastrál. obce brocenské) a Václava Minaříka z Roudnýho č. 10 (katastrál. obce oujezdecké) stojí.

Odtud ostře v pravo, po pravé straně meze na 130 kroků ku kamenu č. 10, který mezi rolí Ant. Lenfeldy z Vísky č. 2 a Jana Beka z Roudnýho č. 11 stojí.

Odtud ostře v pravo po pravé straně meze na 125 kroků ku kamenu č. 11, který na pravé straně rolní cesty u pastviště Antonína Lenfeldy z Vísky č. 2 stojí.

Odtud v předešlém hlavním způsobu v prořízu té rolní cesty po brocenským rolním břehu (okraji rolí) v mírných záhybech, přes několik ordinár. kamenů prořízem z Hlinnýho do Oujezda vedoucí cesty na 190 kroků ku kamenu č. 12, který mezi rolí Antonína Lenfeldy z Vísky č. 2 a loukou Františka Fultnera z Roudnýho č. 24 stojí.

Odtud ostře v levo po rolním břehu v rovné linii na 22 kroky ku kamenu č. 13.

Odtud ostře v pravo mezi oboustrannými lukami přes několik ordinár. kamenů, který se v rovnou linii spolu spojují na  285 kroků ku kamenu č. 14, který mezi rolí Jana Paštiky z Roudnýho č. 23 a Antonína Lenfeldy z Vísky č. 2 a na pravé straně z Vitenčovskýho mlejna do Brocný vedoucí cesty stojí.

Odtud ostře v pravo prostředkem a záhybami té cesty na 195 kroků ku kamenu č. 15, který na levé straně té cesty pod brocensko-vrchnostenskou hrází rybníka stojí.

Odtud ostře v levo, zpočátku pod hrází rybníka, pak prořízem jejím mezi oboustrannými lukami přes několik ordinár. kamenů, které se v rovné linii spolu spojují na 200 kroků ke kamenu č. 1, který mezi rolí Františka Lenfeldy ze Svinného a Františka Bartoše z Roudnýho č. 19 stojí a trojnásobný hraník mezi obcí Svineckou, Brocenskou a Oujezdeckou představuje..

Zde skončuje se hranice s Brocnou a začíná se se

Svinným.

Od toho trojnásobného mezníka ostře v levo mezi rolemi předjmenovaných, po úzké mezi a jejích záhybách na 340 kroků ku kamenu č. 2, který mezi rolí Jana Franka z Roudnýho č. 17 a Václava Kováře z Brocný č. 19 (katastrál. obce brocenské) stojí.

Odtud v předešlém způsobu (směru) prostředkem a záhybami příkopa na 130 kroků ku kamenu č. 3, který mezi rolí Františka Kociána z Roudnýho č. 21 a Františka Ehla č. 9 z Roudnýho (katastrál. obce svinecké) na pravé straně z Oujezda do Hlinnýho vedoucí cesty stojí.

Odtud ostře v pravo prostředkem a záhybami předjmenované cesty na 510 kroků ku kamenu č. 4, který na pravé straně cesty u svinecko-vrchnostenského lesa stojí.

Ostře odtud v levo prosekaninou mezi lesy vrchnosti svinecké a Františka Fultnera z Roudnýho č. 24 (katastrál. obce oujezdecké) na 65 kroků ku kamenu č. 5, který mezi lukami Františka Fultnera z Roudnýho č. 24 a Josefa Krulicha ze Svinnýho č. 28 stojí.

Odtud ostře v levo mezi oboustrannými lukami přes několik ordinár. kamenů, které se v rovnou linii spolu spojují na 250 kroků ku kamenu č. 6, který mezi lukami Antonína Školníka č. 16 z Roudnýho (katastrál. obce oujezdecké) a Josefa Krulicha ze Svinnýho č. 28 na levé straně Vošetnického potoka stojí.

Odtud ostře v levo prostředkem a záhybami potoka a po jeho toku (spádu) asi na 360 kroků ku kamenu č. 7, který na levé straně předjmenovaného potoka tu, kde ten samý do tak zvanýho Zlatýho potoka vbíhá, u louky Jana Školníka z Roudnýho č. 14 (katastrál. obce oujezdecké) stojí a trojnásobný hraník mezi obcemi Oujezdem, Svinným a Lhotou představuje.

Zde končí se hranice s obcí Svineckou a počínají se s obcí

Lhoteckou.

Od toho trojnásobnýho mezníku v poledním směru (v levo) prostředkem a záhybami Zlatýho potoka po spádu asi na 355 kroků ku kamenu č. 1, který na pravém břehu potoka mezi lukami polomského Josefa Černýho č. 4 (katastrál. obce lhotecké) a roudenské vdovy Čiháčkové č. 12 (katastrál. obce oujezdecké) stojí.

Odtud ostře v pravo z prostřed potoka mezi oboustrannými lukami a pastvištěm na 100 kroků ku kamenu č. 2.

Odtud ostře v levo záhybami jedné úzké meze na 60 kroků ku kamenu č. 3, který mezi pastvištěm masteckýho Josefa Roubala č. 6 (katastrál. obce Lhotecké) a roudenské vdovy Čiháčkové č. 12 stojí.

Odtud v předešlém způsobu a rovnou linií na 75 kroků ku kamenu č. 4, který je mezi rolemi masteckýho Václava Hanuše č. 15 a roudenské vdovy Čiháčkové č. 12 stojí.

Odtud ostře v levo po mezi na 37 kroků ku kamenu č. 5.

Odtud ostře v levo záhybami úzké meze na 125 kroků ku kamenu č. 6, který mezi pastvištěm lhotecké vrchnosti a roudenské vdovy Čiháčkové č. 12 stojí.

Odtud ostře v levo v rovné linii na 40 kroků ku kamenu č. 7, který mezi oboustrannými pastvištěmi stojí.

Odtud ostře v pravo, přes několik ordinár. kamenů, které se v rovnou linii spolu spojují na 110 kroků ku kamenu č. 8, který mezi pastvištěmi roudenskýho Jana Beka č. 11 a lhoteckou vrchností a na pravém břehu Zlatého potoka stojí.

Odtud v levo prostředkem a záhybami Zlatého potoka na 820 kroků ku kamenu č. 9, který na levém břehu Zlatého potoka mezi loukami masteckýho Františka Koubka č. 23 a roudenskýho Václava Hanuše č. 6 stojí.

Odtud ostře v levo z prostřed potoka lučním úžlabím přes několik ordinár. kamenů na 460 kroků ku kamenu č. 10, který mezi porostlinou (kotlinou) masteckýho Františka Koubka č. 23 a roudenskýho Františka Vaníčka č. 3 stojí.

Odtud ostře v pravo nahoru v rovné linii na 45 kroků ku kamenu č. 11, který u role roudenskýho Františka Vaníčka č. 3 na levé straně rolní cesty stojí.

Odtud ostře v pravo prostředkem a záhybami té rovné cesty na 260 kroků ke kamenu č. 12, který na levé straně rolní cesty mezi rolemi roudenského Františka Koubka č. 23 stojí.

Odtud ostře v pravo ouzkou mezí na 92 kroků ku kamenu č. 13, který mezi rolí oujezdeckýho Františka Dolka č. 51 a masteckýho Františka Koubka č. 23 stojí.

Odtud ostře v pravo po pravé straně příkopa ve vycházející obloukové linii na 253 kroky ku kamenu č. 14, který mezi oujezdeckou obecní rolí a masteckýho Františka Dostála č. 15 rolí stojí.

Odtud ostře v pravo po pravé straně příkopa v prořízu z Oujezda do Dobrýho vedoucí silnice na 195 kroků ku kamenu č. 15, který mezi rolí masteckýho Jana Koubka č. 4 a oujezdeckýho Josefa Ehla č. 52 stojí.

Odtud v pravo prostředkem a záhybami meze v prořízu jedné staré rolní cesty a kamenného lomu na 300 kroků ku kamenu č. 16, který mezi rolemi masteckýho Václava Školníka č. 10 a oujezdecké vdovy Vaníčkovy č. 53 stojí.

Odtud ostře v pravo po prostředku meze na 86 kroků ku kamenu č. 17, který u role oujezdecké vdovy Vaníčkovy č. 53 stojí.

Odtud ostře v levo po oujezdeckých rolních břehách v mírných záhybech přes několik ordinár. kamenů na 925 kroků ku trojnásobnému hraníku s literami A.M.L.P. [103] poznamenanému, který na pastvišti masteckýho Jana Hanuše č. 21 a u role oujezdeckýho Antonína Kroupy č. 44 a podbřezovskýho Jana Novotnýho č. 17 stojí.

Zde skončují se hraničnosti s obcí Lhoteckou a počínají s

Podbřezím.

Od toho trojnásobnýho hraníka ostře v levo, zpočátku po úzké mezi, napotom prostředkem rolní cesty přes 4 ordinár. kameny na 680 kroků ku kamenu č. 2, který na straně rolní cesty u silnice komerciální vedoucí z Dobrušky do Rychnova stojí.

Odtud v předešlém způsobu v prořízu té silnice po prostředku rolní cesty na 95 kroků ku kamenu č. 1.

Odtud ostře v levo mezi rolemi oujezdeckýho Jana Hlavsy č. 12 a podbřezovskýho Františka Obsta č. 1 na 70 kroků k onomu v začátku tohoto popisu známému trojnásobnému hraníku s A.H.P. poznamenanému, s čímž se tento hraniční popis zavírá.

Oujezd 5. srpna 1839.

Následují dvě úřední pečeti a podpisy:

geometr C. Synek

polit. komisar Franc Suske

Potom jsou pečeti obcí a jich zástupců:

Pečeť oujezdecká: má nápis „Pečeť Aujezdecká obce“, uprostřed je řebřinový vůz s ojí a váhami a rok 1814. Za Újezd podepsali: Josef Pilc, rychtář, Frant. Köller, konšel, Josef Šeda, obecní. K pečeti hrošecké připojili podpisy: Ignác Novotný, rychtář, Josef Šmída, soused, Jan Hlavsa, soused. Za Lhotu k pečeti se podepsali Josef Hynek, rychtář, Ignác Koubek, soused a Josef Šrytr, soused.

Solnický okres:

Za Brocnou k razítku se podepsali: Josef Ehl, rychtář, Josef Ehl, soused, Jan Pavel, konšel. Za obec Svinnou připojeno razítko s podpisy: Jan Razl, rychtář, Jan Ritar, konšel a Jan Rozinek, soused. Ještětice připojily razítko a podpisy: Jan Feykl (?) rychtář, Frant. Šmoranc, konšel a Jan Štouda, soused.

Opočenský okres:

Za Podbřezí k okresnímu razítku se podepsali: Václav Novotný, rychtář, Jan Papež, soused a Josef Krupela, soused.

Hranice katastru bíloújezdeckého. Zakresleny jsou všechny hraniční kameny. Je
                    to reprodukce originálu, jehož horní část byla špatným uložením pomačkána a
                    zašpiněna.

Hranice katastru bíloújezdeckého. Zakresleny jsou všechny hraniční kameny. Je to reprodukce originálu, jehož horní část byla špatným uložením pomačkána a zašpiněna.


Definitivní popis hranic obce (katastru) je psán jen německy. Místo kroků jsou uváděny vzdálenosti jako sáhy. Popis začíná také poněkud odlišně. Také úchylky od původního směru uváděny jsou ve stupních úhlových. Někde je doplněn předběžný popis hranic jinými údaji. Neuvádím však doslovné znění tohoto definitivního popisu, nýbrž pouze odchylky znění od měření z r. 1839.

Definitivní popis hranic

obce Augezt

česky Augezd,

s kolonií Raudney

1840.

Území obce Augezd má ve své největší dálce od západu k východu 1202,0 sáhu a od severu k jihu 872,0 sáhů šířky.

Hraničí na severu s Podbřezím, opočenský okres, Lhotou z Černíkovického okresu, východně se Svinným a Brocnou z okresu Solnického, jižně s Ještěticemi z okresu Solnického a Hroškou, také na západě s Hroškou z okresu Černíkovického.

Od kamene A.H.P. otáčí se v úhlu 88° severně a vede po 38,0 sáhu ke kameni č. 1, ještě 4,0 sáhy do silnice z Dobrušky, otáčí se v úhlu 90° jihovýchod. a jde středem silnice 661,7 sáhů ke kameni č. 2, který stojí vpravo u pole Václ. Kuchaře, kde se ve vnitřním úhlu 78° jihozápadně otáčí ven 3,5 sáhy ke kameni č. 2 a po 57,4 sáhu ke kameni č. 3 u role Jana Kunce. Odtud vrací se ve vnitřním úhlu 93° severozápadně po 25,0 sáhu ke kameni č. 4 u role Matěje Schöpla č. 56, láme se spodním úhlem 99° jihozápadně po 127,4 sáhu k potoku a ke kamenu č. 5, kde vnitřním úhlem 97° severozápadně a silně ven se stáčí po 169,0 sáhu ke kameni č. 6 u pole Josefa Pilce u cesty vedoucí k Ostrovu. Jejím středem probíhá hranice týmž směrem silně vzhůru točeným po 225,5 sáhu až tam, kde cestu opouští do leva a po 11,0 sáhu dosahuje ke kameni č. 7. Láme se vnitřním úhlem 74° jihovýchodně a vede obloukem vnitřním 120,3 sáhu k louce Frant. Šotoly, odtud vnějším obloukem 121° jihovýchodně po 29,0 sáhu k louce Jana Bezděka, otáčí se tu vnitřním úhlem 108° jihozápad. a vytáčí se ven. Po 123,5 sáhu ke kameni č. 8 u louky Jana Možíše. Odtud vnitřním úhlem 88° jižně otáčí se dovnitř a po 86,0 sáhů do příkopu téže louky, potom vnitřním úhlem 110° jihozápadně lomená po 5,6 sáhu dosahuje kamene č. 9. Nyní se láme vnitřním úhlem 85° jihovýchodně, běží poněkud obloukovitě 98,2 sáhu ke kameni č. 10 u pole Frant. Pilce č. 43, otáčí se vnitřním úhlem 117° k severových. po 87,0 sáhu ke kameni č. 11 u pole Václ. Kuchaře, u kterého se vnitřním úhlem 106° jihových. otáčí a po 60,7 sáhu, poněkud prohnuta přetíná cestu ke kameni č. 12 a přes ni k potoku. Zde se otáčí vnitřním úhlem 50° západně, jde středem potoka a po 246,0 sáhu ke kameni č. 13, který stojí vpravo. Obrací se tu vnitřním úhlem 101° k jihu a opouští potok poněkud vně zaoblena po 140,0 sáhu ke kameni č. 14 u role Jana Hejčla, kde se vnitřním úhlem 97° východně láme a po 41,2 sáhu dostihuje kamene č. 15 u obecního pole. U tohoto kamene se obrací vnitřním úhlem 94° k jihu, přetíná cestu do Hrošky a je poněkud ven vybočena. Po 130,6 sáhu ke kameni č. 16 u louky Jana Felcmana, obrací se vnitřním úhlem 110° k jihozápadu a dosahuje po 87,0 sáhu u panského pole, kde se stáčí vnitřním úhlem 109° k jihu po 6,4 sáhu k témuž poli a stáčí se pod 90° opět k jihozápadu, dosahuje po 95,0 sáhu kámen č. 17 u panského pole. Obrací se odtud vnitřním úhlem 67° k jihozápadu, dosahuje po vybočení ven cesty z Hrošky, přetíná ji po 74,4 sáhu k poli, stáčí se vnitřním úhlem 147° k severovýchodu a běží dovnitř stočena 323,0 sáhy ke kameni č. 18 u panského pole a po levé straně cesty z Hrošky. U něho se láme vnitřním úhlem 96° k jihu dovnitř a vně se točí 84,6 sáhu ke kamenu č. 19 u pole Jana Štěpánka č. 17.

Odtud se otáčí pod úhlem 96° k severovýchodu, přetíná polní cestu – 97,5 sáhu ke kameni č. 20 u pole Jana Čiháčka č. 6. Otáčí se pod úhlem 91° k jihovýchodu a dosahuje po 91,0 sáhu kámen č. 21 u pole Jana Jelínka, kde se obrací v úhlu 76° k severovýchodu na 63,4 sáhu ke kameni č. 22 u téhož pole a v úhlu 83° jižním směrem, přetíná cestu z Hrošky přes tři hrubé kameny – 13,6 sáhu ke kamenu 10/H.J.A. u louky Frant. Možíše č. 42. U něho se stýká hranice mezi Újezdem a Hroškou s hranicí Ještětice.

Ještětice

Úhlem 91° k východu obrací se hranice v oblouku po 79,0 sáhů ke kameni č. 11 u panského hliníku, potom se obrací pod úhlem 143° k jihu a vybočuje po 54,0 sáhů k louce Jana Lendfelda č. 20 a pod úhlem 104° k východu a dosahuje po 21,4 sáhu louky farské. Zde se otáčí v úhlu 105° k jihu po 10,6 sáhu k poli a téže louce, láme se v úhlu 108° k východu a dosahuje po 47,0 sáhu kamene č. 12 u hrany pole a téže louky, kde se obrací v úhlu 60° k severozápadu na 53,5 sáhu ke kameni č. 13 u meze téže louky. Obrací se pak v úhlu 91° k severovýchodu, přetíná cestu a po 83,0 sáhu dosahuje kamene č. 14 u pole Jana Lendfelda č. 20 a za ním 3,5 sáhu do středu silnice vedoucí do Ještětic, kde se po 68° obrací k jihu a středem po 58,8 sáhu, kde vlevo u pole Frant. Köllera č. 46 stojí kámen č. 15. Uprostřed cesty obrací se v úhlu 56° k východu po 3,5 sáhu ke kamenu č. 15 a přes něj a vnějším vybočením více k severu se stáčí, přetíná cestu ke Kvasinám a po 98,5 sáhu opět vně vybočuje ke kameni č. 16 a do polní cesty, kde se obrací v úhlu 98° k severovýchodu a jde středem cesty po 86,0 sáhu ke kameni č. 17/B.J.A. stojícím vpravo, u kterého se hranice Újezd–Ještětice stýká s hranicí Brocné.

Brocná

Odtud vrací se hranice pod úhlem 105° k severozápadu přes hrubý kámen po 41,6 sáhu k druhému hrubému kamenu, u něho se láme v úhlu 90° k jihozápadu a po 20,5 sáhu k hrubému kameni u role Josefa Černýho č. 8. Odtud pod úhlem 95° opět severozápadně po 7,5 sáhu k druhému hrubému kameni a u druhého pole téhož rolníka. Zde se obrací v úhlu 98° k jihozápadu, po 9,0 sáhu k hrubému kameni u role téhož rolníka, vrací se v úhlu 102° k severozápadu a přes tři hrubé kameny po 53,0 sáhu dosahuje kamene č. 1 v poli Jana Lendfelda č. 20. Odtud uhýbá v úhlu 72° k severovýchodu, přetíná dvě cesty a přes dva kameny označené † přes kámen č. 2 po 84,4 sáhu vpadá do cesty.

Týmž směrem, prostředkem cesty přes tři hrubé kameny s křížkem vpravo ven vybočená po 293,0 sáhu ke kameni č. 3 u role Josefa Lehnfelda, obrací se v úhlu 122° k východu a přes hrubý kámen s křížkem vybočuje dovnitř, po 43,0 sáhu ke kameni č. 4 u role téhož rolníka, kde se zatáčí v úhlu 103° severně a přes dva hrubé kameny po 53,6 sáhu ke kameni č. 5 u farské meze lesa.

Potom v témž směru přes 4 hrubé kameny obloukem ven vybočeným po 93,4 sáhu k pátému hrubému kameni u téhož lesa obrací se v úhlu 145° k severozápadu, přes hrubý kámen, pak přes 52,0 sáhu ke kamenu č. 6 do cesty vedoucí k Rovnému, kde se v úhlu 117° severovýchodně a středem cesty ke dvěma hrubým kamenům, stojícím vpravo 90,7 sáhu ke kameni č. 7, který stojí vlevo u role Jana Dubánka č. 25. Zde se stáčí v úhlu 109° severozápadně, jde přes 6 hrubých kamenů s křížkem, ven vytočena, přetíná cestu do vísky a druhou do Brocné, 184,4 sáhu, ke kameni č. 8, stojícímu u této cesty. Otáčí se v úhlu 84° k severozápadu a pokračuje po pravé straně cesty přes hrubý kámen s křížkem po 69,0 sáhu ke kameni č. 9 u polní cesty, kde se stáčí 84° k severovýchodu a na pravé straně jiné cesty přes kámen s křížkem po 67,2 sáhu ke kamenu č. 10 u spoje dvou cest.

Pod úhlem 99° obrací se k jihovýchodu, jde po pravé straně polní cesty přes 5 kamenů v délce 110,4 sáhu ke kamenu č. 11, potom poněkud více ve směru jižním přes 6 hrubých kamenů a dva kameny s křížkem silně dovnitř vytočená a přetíná cestu z Újezda do Svinného, opět vně se stáčí po 100,0 sáhů ke kamenu č. 12 u pastviska Jana Lingra č. 24, od něho v úhlu 101° k severovýchodu 12,4 sáhu ke kamenu č. 13 u téhož pozemku.

Odtud v úhlu 111° k východu přes 5 hrubých kamenů a dva kameny s křížkem ven vybočena 143,0 sáhu ke kamenu č. 14 v cestě vedoucí do Brocné. Vrací se v úhlu 125° k jihovýchodu prostředkem cesty podle vlevo stojícího hrubého kamene 94,0 sáhu ke kamenu č. 15, který stojí vlevo u pastviska Jana Lendfelda č. 20.

Otáčí se v úhlu 58° k severovýchodu, opouští cestu přes kámen s křížkem po 21,0 sáhu ke druhému kamenu u téže parcely, pak v úhlu 139° stáčí se k východu přes dva hrubé kameny a tři kameny s křížkem v oblouku dovnitř točeném po 88,0 sáhu ke kamenu č. 1 u role Josefa Duzbaby č. 19, u kterého se hranice Újezda a Brocné stýká s hranicí Svinného.

Svinná

Odtud v úhlu 56° severozápadním směrem 99,5 sáhu ke kamenu č. 2 u pole Josefa Vrabce č. 18, obrací se v úhlu 129° k západu, přetíná polní cestu a obloukem zevním přes hrubý kámen 187,5 sáhu ke kamenu č. 3 a přes něj středem cesty do Svinného, kde se obrací v úhlu 74° k severovýchodu a středem cesty vnitřním obloukem 249,5 sáhu ke kamenu č. 4, který stojí vpravo u cesty.

Obrací se v úhlu 92° k severu, opouští cestu a po 25,2 sáhu dosahuje kamene č. 5 u polesí Jana Lingera č. 24. Obrací se v úhlu 102° k západu přes dva hrubé kameny 75,5 sáhu ke třetímu hrubému kamenu u polesí Frant. Koska č. 15, kde se stáčí v úhlu 128° k severu přes dva hrubé kameny a vnitřním obloukem 52,5 sáhu ke kamenu č. 6. Pak potokem pod úhlem 102° zcela k západu a podle břehu obloukem vnějším 188,0 sáhu, kde se potok vlévá do Zlatého potoka, kde se hranice Újezda a Svinného stýká s hranicí

Lhoty

Potom se obrací hranice v úhlu 82° k jihu, běží prostředkem Zlatého potoka po toku obloukem vnitřním 160,0 sáhů až tam, kde vpravo u pastviska Josefa Hlavsy č. 12 stojí kámen č. 1. Obrací se v úhlu 114° k severu 26,7 sáhu ke kamenu č. 2 u téhož pozemku, odtud v úhlu 71° západně 23,6 sáhu ke kamenu č. 3, potom v témž směru 24,0 sáhů ke kamenu č. 4 u téhož pozemku. V úhlu 103° k jihu 17,0 sáhu ke kamenu č. 5, obrací se pak v úhlu 75° k severozápadu a běží poněkud vybočena 56,0 sáhů ke kamenu č. 6 u pole téhož rolníka. Obrací se v úhlu 106° k jihozápadu a po 12,0 sáhu ke kamenu č. 7 u louky Frant. Dolka č. 11. Potom v úhlu 92° k severozápadu přes 3 hrubé kameny a vně vyklenutá ke kamenu č. 8 a po 51,0 sáhu spadá do Zlatého potoka. Vede středem Zlatého potoka směrem západním 115,0 sáhů až k stavidlu, kde se otáčí v úhlu 122° k jihozápadu a stále středem Zlatého potoka hodně vybočeně 224,0 sáhů až tam, kde vlevo u polesí Jana Čiháčka č. 6 stojí kámen č. 9. Zde se obrací v úhlu 107° k jihu přes 7 hrubých kamenů vně vybočena 198,5 sáhu ke kamenu č. 10 u lesa Frant. Štěpána č. 3 a zde v úhlu 112° k jihu a po 16,0 sáhu ke kamenu č. 11 u cesty vedoucí do Lhoty. Zde se stáčí v úhlu 51° k severozápadu a středem cesty poněkud ven v oblouku 114,4 sáhu ke kamenu č. 12, který stojí vlevo pole Frant. Štěpána č. 3. U kamene se stáčí v 89° k jihovýchodu po 41,2 sáhu ke kamenu č. 13 u jiného pole téhož majitele, láme se v úhlu 106° k západu a obloukem vnějším 113,0 sáhu ke kamenu č. 14 u obecního pole, kde se stáčí v úhlu 92° k severozápadu, přetíná cestu do Lhoty, po 84,0 sáhu ke kamenu č. 15 u pole Josefa Ehla č. 52.

Pak v úhlu 129° k severu obloukem vnějším, přetíná bývalou cestu, po 130,0 sáhu ke kamenu č. 16 u obecního pastviska. V úhlu 81° k severovýchodu a po 35,5 sáhu ke kamenu č. 17 u pole Anton. Vaníčka č. 53, u kterého se stáčí 81° k severozápadu a přes osm hrubých kamenů vybočuje silně dovnitř 289,0 sáhů ke kamenu u pole Frant. Štěpána č. 3. Zde se obrací v úhlu 100° k západu 7,0 sáhů přes jeden hrubý kámen u pole Anton. Kroupy č. 44, obrací se v úhlu 98° k severu a po 10,7 sáhu dosahuje kamene označeného P.A.L. u pole téhož majitele, kde hranice Újezda a Lhoty se stýká s

Podbřezím

Nyní obrací se hranice v úhlu 79° k západu přes hrubý kámen, 41,8 sáhu k druhému hrubému kamenu u jiného pole téhož majitele. Zde se obrací v úhlu 97° k severu a po 4,5 sáhu proti hrubému kamenu do cesty, kde se stáčí v úhlu 112° opět k západu a středem cesty poněkud ven vybočené 298,2 sáhu ke kamenu č. 2, který stojí vpravo u cesty.

V témž směru přetíná hranice silnici do Podbřezí, vede středem druhé cesty 47,6 sáhu ke kamenu č. 1, který stojí vlevo u pole Josefa Hlavsy č. 12, obrací se v úhlu 80° k jihovýchodu 35,0 sáhu a dosahuje východu, t.j. kamene P.H.A. u pole zprvu jmenovaného, kde hranice Újezda a Podbřezí se stýká s hrošeckou.

Čáslav 16. února 1841

Karel Širl, geometr

Revidováno a s mapou a indikační skizzou porovnáno a shledáno správným.

Colacionováno

Vramber (?) v.r.

Ferry (?) v.r.[104]

Ani po r. 1850 se majetek obce újezdecké mnoho nezměnil. V pozemkových knihách z té doby najdeme přesný výpis „statku osady Bíloújezdecké“.[105]

Podle těchto záznamů vlastní obec následující parcely: (čísla na začátku jsou čísla katastrální)

5/1pastvina
8/1 pastvina
9/1 pastvina – vodní nádrž
261role
265 pastvina
266/1role
336 louka
337 role
339/1 pastvina
506/1pastvina
531/1 pastvina
588 pastvina
590 pastvina
591/1 role
592pastvina
608/1 pastvina
608/2pastvina
623 hliník, louka, pastvina
627 role
630 pastvina, kamenolom
650role
653pastvina
654pastvina
655pastvina
656role
660/1role
663role
674pastvina
675role
677pastvina
678pastvina
679role
680pastvina
681role
686pastvina
690role
691pastvina
692role
693 pastvina
694 role
696pastvina
697pastvina
706role
707pastvina
708role
737role
738 lom, neplodná půda
1051/1 zahrada
5/2pastvina
97 stavební parcela
5/3 pastvina
104 stavební parcela, kolna hasičská
106stavební parcela, kolna hasičská
266/2 role
5/4pastvina
5/5 pastvina, zahrada
5/6 pastvina
110 stavební parcela, dům čp. 65
266/3 role
266/4role
9/3 pastvina
9/4 pastvina
9/5pastvina
9/2 pastvina
531/2 louka
591/2 role
8/2 pastvina
116 stavební parcela, transformátor
660/2 role

V tomto seznamu podtržené parcely byly během doby změněny v jiné nebo směněny nebo prodány (porovnej na př. č. katastrál. 9/1 – dnes vodní nádrž, 623 – dnes pastvina, 110 – dnes dům Kampeličky, 116 – dnes transformátor na rozcestí k Roudnému a Mastům). Z uváděných čísel byl 29. XI. 1890 rozdělen pozemek č. katastr. 5 na několik dílů, 5/1, 5/2 a na stavební parcelu č. 97. Na této stavební parcele č. 97 stojí dům čp. 60 Josefa Hanuše. R. 1934 dne 18. června vznikla z části katastrál. čísla 5/5 nová stavební parcela č. katastr. 110, na které je dnes dům čp. 65 (knihovní vložka 303) – Kampelička. R. 1907 dne 22. března byly čís. katastr. 446 – role, 447/1 – louka a 447/2 – role převedeny trhovou smlouvou do vložky 8. R. 1924 dne 13. září byla čís. katastr. 716 – role zaknihována kostelu Proměnění Páně. Čís. katastr. 115 – stavební parcela byla dne 23. května 1939 podle trhové smlouvy zaknihována Družstevnímu vodovodu pro vodojem.

Náves asi nedoznala změny proti původní podobě ani velikosti. Pouze se na stranách rozšířila o některé zbořené chalupy (chalupa č. 46 na dnešním hřišti, č. 63 rozšířené místo před čísly 8, 9 a 12).

Názvy poloh a parcel nedoznaly pravděpodobně od třicetileté války žádných změn a zachovaly se z velké většiny až na dnešní dobu. Mnohé z nich však jsou nám poučením, že v Bílém Újezdě byly parcely osázené rostlinami, po nichž dnes tu není ani památky. Ve starých dobách byl tu na př. pěstován chmel pro panský pivovar a dodnes té části, kde bývala chmelnice, se říká „na chmelnici“. Také velká štěpnice tu bývala a dodnes máme u obce pole „na štěpnici“ atd. A tak v parcelách do katastru obce náležejících máme označení: Na stráni, Nad strání, Na chmelnici, Na honech, Nad a Pod silnicí, Pod štěpnicí a Vedle štěpnice, Pod sady, Ještětická, Žabno, Na kamínku, Na Brandeburské, Na lomenici, Bahno, Nad loukou, Podle louky, Na kopci, Černá, Na černé, Přelická, U rybníka, Pod rybníkem, Ve dvoře, Za dvorem, Za stavením, U chalupy, Nad chalupou, Pod stodolama, U hliníku, Za hliníkem, Vedle Skalské, U Skaleckých hranic, U stavení, za humny, Na jalovej, Na drahách, Na příčce, Na mlynářské, Pod drahama, Na hurách, Mezi rolma, Pod rolma, U lesa Žabno, Vedle mastecké cesty, Na chobotě, Nad cestou, Pod cestou, Pod struhama, Smrčina, Horní a Dolní smrčina, Pod a Nad dolejší smrčinou.

V obci býval také panský dvůr. Stával v místech, kde se dosud říká „ve dvoře“. Dnešní ulička, odbočující se silnice do Hrošky od „dvorské“ studně vpravo byl původně průjezd panským dvorem. Ačkoliv dvůr ten měl dostatek polí, nebyl pravděpodobně příliš výnosný, neboť v soupise poddaných z r. 1651 je uváděna ve dvoře újezdeckém pouze padesátiletá šafářka Anna Vohražilka, která měla k ruce dvacetiletou Annu, děvečku (v originále psáno děvka) a třináctiletou skotačku Bětu. Tyto tři ženy měly na starosti pouze stádo ovec a polnosti orné byly již v té době pronajímány místním hospodářům, což bylo pro vrchnostenské majitele pohodlnější. Bílý Újezd byl přece jen poněkud daleko od panské kanceláře a pro obdělávání a hlídání poměrně chudých polností nemusil být v obci vydržován v obci panský dráb. Z té také příčiny byl dvůr panský za majitele Františka Josefa hraběte Kolovrata Liebštejnského r. 1827 z části emfyteutisován, t.j. rozprodán soukromým hospodářům a z části přidělen ke dvoru Ostrovu. Jen místní název „ve dvoře“ a „dvorská studně“ zůstaly i potom, kdy dvůr byl zrušen a parcely přešly do rukou sousedů.

Stabilní katastr z r. 1840 z 19. dubna (datován v Čáslavi) podává „výpis o užitkové půdě pro obec Újezd“ a to pro celý katastr. Rozlohy jsou uváděny v jitrech (= 2 korce) a v čtverečných sáhách. Uvádí v našem katastru:

orná půda454jitra298sáhů
orná půda s ovoc. stromy1451
 455749
louky prosté85jit.403sáhů
louky s ovoc. stromy168
louky s porostem533
 861004
zahrady zelinářskéjit.451sáhů
zahrady ovocné14190
 14641
pastviny prosté17jit.853sáhů
pastviny s ovoc. stromy11012
pastviny s porostem352
 22317
porostliny:    
vys. les listnatýjit.1464sáhů
vys. les jehličnatý351356
vys. les smíšený1467
nízký les11212
 391299
neproduktivní půda:    
rybníkyjit.1328sáhů
lomy kamenné133
hliníky, pískovny579
neplodná půda11221
řeky a potoky11138
cesty27321
 321420
Celkem651jit.630sáhů
po opravě651jiter430sáhů
zastavěná plocha (s Roudným)31558
V celku655jiter588sáhů

Z této výměry při přeměření katastru a zakreslení do indikační skizzy bylo v jiných rukách než místních hospodářů:

Majetek obce Bílý Újezd (bez Roudného):

č. kat.       
30rust.Místní placovocná zahrada  54sáhů
45zelinář. zahrada  131
46ovoc. zahrada  36
47  62
51  36
73  25
113rybník  115
134louka  35
261Černárole1jit.722
262role  108
263  374
264pastvina  231
265pastvina  677
266role1jit.689
336louka  647
337role  269
338louka  25
530dom.Žabnopastvina  249
531lom  501
550rust.jiný  155
588pastvina  159
589Hliníkypastvina  472
591role2jit.1530
592pastvina  114
622jiná  50
623role  333
624pastvina  42
625pastvina  22
626role  26
627role  493
628pastvina  227
630pastvina  198
649pastvina s ovoc. stromy  63
650role3jit.991
651pastvina  68
652role1jit.396
653pastvina  122
654pastvina  125
655pastvina  1249
656role3jit.1230
657pastvina  114
658role  907
659pastvina  50
660role1jit.1168
661pastvina  75
668pastvina  31
673Na Huráchrole6jit.37
674jiné  84
675role  429
676pastvina  27
677pastvina  130
678pastvina  136
679role2jit.1237
680pastvina  244
681role1jit.1429
682pastvina  154
683pastvina  85
684role  622
685pastvina  20
686pastvina  619
687lom  558
688role  426
689pastvina  326
690role3jit.1484
691pastvina  101
692role4jit.355
693pastvina  150
694role  777
695jiná  97
696pastvina  331
706role  1036
707pastvina  48
708role  484
738lom  202
1047polní cesta  511
1048polní cesta  160
1049polní cesta  249
1050cesta k Podbřezí  913
1051draha  148
1053polní cesta  84
1056polní cesta  95
1057cesta k Ostrovu  508
1058pokračování téže  370
1059hraniční cesta  238
1060polní cesta na Černé  32
1061polní cesta na Černé  248
1062polní cesta na Černé  270
1064polní cesta na Černé  221
1065polní cesta na Černé  220
1067polní cesta na Ještětické  213
1068pokračování této cesty  292
1069polní cesta na Ještětické  138
1070polní cesta na Ještětické  233
1071polní cesta na Ještětické  700
1072polní cesta na Ještětické  698
1073pomezní cesta  213
1074pomezní cesta  66
1076polní cesta na Ještětické  231
1077cesta k Brocné1jit.225
1079polní cesta  230
1080polní cesta Žabnem  249
1081polní cesta Žabnem  210
1082cesta pomezní k Brocné  439
1083polní cesta v Žabně  899
1084polní cesta v Žabně  365
1085polní cesta v Žabně  441
1086polní cesta v Žabně  47
1087polní cesta Hliníky  73
1089polní cesta Hliníky  20
1090polní cesta Hliníky  120
1091spojovací cesta ke Lhotě1jit.139
1092/aspojovací cesta ke Lhotě  1292
1093polní cesta Hliníky  505
1094pomezní cesta ke Hrošce1jit.865
1095spojovací cesta k Podbřezí  225
1096pomezní cesta k Podbřezí  27
1097pomezní cesta k Podbřezí  299
1098polní cesta na Hurách  775
1099polní cesta na Hurách  1254
1101obecní cesta na Hurách  622
1102obecní cesta na Hurách  81
1103obecní cesta na Hurách  518
1104obecní cesta na Hurách  177
1105obecní cesta na Hurách  44
1107obecní cesta na Hurách  52
1110polní cesta na Hurách  560
1115pomezní cesta k Brocné  91
1125pomezní cesta k Svinné  335
1128pomezní cesta k Brocné  116
doplňky z r. 1856     
736role 1jit.600
1138cesta   230
doplňky z r. 1858     
5pastvina   316
339/ajiná   96
508/apastvina   1060
590/apastvina 1jit.18
608/apastvina   100
608/bpastvina   70
697/apastvina   257
1045/aaovocnice 3jit.1058
1063cesta   1173
1075cesta   336
1088cesta   431
1142cesta   22
1143cesta   24
  Celkem66jit.361sáhů
  + roudenská obecní pole21139
  Dohromady68jit.1500sáhů

Roudenský obecní majetek:

1111rust.obecní pomezní cesta ke Lhotě  76sáhů
1112pokračování předešlé  108
1113/apolní cesta  1077
1117polní cesta po Splavní  175
1118polní cesta spoj. s Vískou  302
1120polní cesta po Splavní  201
1121polní cesta po Splavní  483
1122polní cesta po Splavní  135
1124mlýnská cesta  367
1126polní cesta na Roudné  337
1127spojovací cesta k Brocné  217
1129polní cesta na Roudné  230
1114cesta v doplňku z r. 1858  631
  Celkem2jit.1139

Z katastru obce bylo v majetku panství:

393Ještětická – hliniště  168sáhů
560Žabno – vysoký jehličnatý les4jit.1262
575Žabno – vysoký jehličnatý les10jit.465
585Žabno – role1jit.469
833Splavní – louka s porostem  326
834/aSplavní – jiná  12
834/bSplavní – rybník  884
880Rudná – pastvina  423
1131/aRudná – pomezní cesta do Lhoty  377
1131/bpomezní cesta do Svinného  177
1132Zlatý potok  1106
1133pomezní potok  703
1134potok  226
1135pomezní potok u Hrošky  149
 Celkem19jit.958sáhů

Z katastru obce bylo v rukách obyvatelů jiných obcí:

179Černádomin.louka  1591sáhůJosef ČernýPolom 4
194louka  784Fr. VaníčekHroška 89
215louka  578Fr. VaníčekHroška 89
228role  340Fr. ZemánekHroška 73
229role  229Fr. VaníčekHroška 89
230louka  736Fr. VaníčekHroška 89
231louka  419Fr. ČervenýHroška 47
232louka  388Pavel ŠmídHroška 80
245role2j.619Jiří HavašílekHroška 50
247role  1424Fr. ČervenýHroška 47
248role1j.78Ant. DusílekHroška 50
249role  1292Václav KuchařHroška 49
250role  1387Fr. ČervenýHroška 47
251pastvina  30Fr. ČervenýHroška 47
252role  397Jos. HeinzelHroška
253role  843Erben MnukHroška 64
254pastvina  78Erben MnukHroška 64
255pastvina  29Ant. DuzbabaHroška 75
256role  1333Ant. DuzbabaHroška 75
257role  1217Jan ŠmídHroška 41
258pastvina  21Jan ŠmídHroška 41
259role  1168Fr. ČervenýHroška 47
260pastvina  149Fr. ČervenýHroška 47
271role  1377Erben SadílekHroška 70
272role  1385Josef KautskýHroška 76
274role1j.865Pavel ŠmídHroška 80
339/crole s ovoc. stromy  83Jan ŠmídHroška 41
346role2j.92Fr. VaníčekHroška 89
349role1j.947Fr. ZemánekHroška 73
350pastvina  110Jan ŠmídHroška 41
351role1j.804Jan ŠmídHroška 41
352role2j.1236Jan BezděkHroška 46
353role1j.22Jan PolaHroška 24
354pastvina  75Jan PolaHroška 20
355pastvina  32Fr. Vrabec pozůst.Hroška 51
356role  809Fr. Vrabec pozůst.Hroška 51
357role  770Ant. DuzbabaHroška 75
358role  1027Josef DrašnerHroška 36
359pastvina  64Pavel PreclíkHroška 85
360role2j.1057Pavel PreclíkHroška 85
361rust.role  842Jan PolaHroška 24
362pastvina  32Jan PolaHroška 24
363role  868Jan FelcmanHroška 81
364pastvina  28Jan FelcmanHroška 81
385Ještětickádomin.role  787Fr. VaníčekHroška 89
388role1j.20Jan ReichlJeštětice 31
389role  1515Jan JelínekJeštětice 27
390louka  710Jan ŽabokrtskýMasty 2
396louka1j.20Ant. TobernýMasty 1
485role  1086Jan JelínekJeštětice 27
486role  950Pavel ŠvarcJeštětice 8
488role  996Pavel ŠvarcJeštětice 8
493role  104Jan VrabecJeštětice 25
494role  971Jan VrabecJeštětice 25
505role  935Pavel ŠvarcJeštětice 8
551Žabnorustik.role2j.297Josef LenfeldBrocná 18
554pastvina  131Josef LenfeldBrocná 18
721Na Huráchdomin.role1j.836Fr. KřepelaPodbřezí 33
734role2j.983Josef ŠkolníkMasty 22
758Splavnídomin.louka  1556Fr. MoravecJeštětice 9
723 rustik.role (příloha 1856)3j.806Václ. ŠvarcPodbřezí 21
241 role (příloha 1858)1j.444Fr. MoravecHroška 71
508/d pastvina (příloha 1858)  20Fr. KoblasaJeštětice 27
 Celkem50j.672sáhů  

(V těchto výpisech objevuje se několikráte u majitelů slovo Erben, což značí dědictví.)

Podobně jako stabilní katastr udává také Soupis protokolu pozemkového obce Augezdt z r. 1856, který uvádí celkovou rozlohu pozemků katastru bíloújezdeckého takto:

651 jiter 630 sáhů, po opravě651jiter0430sáhů
stavebních parcel 3 jitra 1558 sáhů, po opravě4jitra0158sáhů
Celkem opět655jiter0588sáhů

Výpis protokolu stavebních parcel v obci Újezdě z r. 1858 uvadí však již zvětšenou plochu stavebních parcel na 4 jitra 290 čtver. sáhů.

Místní organisace republikán. strany (Domoviny) získala v době parcelace panství po převratu pro místní zemědělce 44 hektary polí od dvora Ostrova. Potom roku 1932 koupila obec kus lesa ve výměře 17,92 hektaru za 48.000 Kč od velkostatkáře Bohuslava Kolovrata prostřednictvím státního pozemkového úřadu za dvorem Ostrovem v místě zvaném „v Kukli“, jak již o tom bylo dříve mluveno.

Majetek obecní se zvětšil ještě koncem r. 1953 přikoupením chalupy čp. 42 nad dvorskou studní od dědiců Ficencových, která byla velmi sešlá. Za přispění občanů přikročila obec dne 3. ledna 1954 k jejímu zbourání. Na zbořeništi postaven byl nový patrový obecní dům, v němž v suterénu budou upraveny dvě velké garáže pro místní hasičský sbor a místnost pro družstevní prádelnu, v přízemí je umístěna pošta a obecní úřadovna. R. 1958 přibyla ještě čekárna a ordinace pro lékaře, který se tu střídá s lékařem zubním. V místnostech mansardních, jichž úprava se dokončuje je umístěna poradna pro matky a kojence a v jedné zbylé místnosti je zatím upraven zvětšený televisor, zakoupený r. 1956 místním hasičským sborem, jehož provoz je veřejný (zatím za nepatrný příspěvek na udržování a čištění místnosti).

Zmíniti se však můžeme ještě o viditelném znamení obecní správy, o obecní pečeti, která byla v různých dobách různá.

Nejstarší pečeť obce Bíloújezdecké má uprostřed kulatého razidla žebřinový vůz s váhami a kolem nápis: „Pečeť obce Aujezdecké 1814“. Užívalo se jí ještě v r. 1834.

V roce 1853 nalézáme na úředních spisech pečeť jinou. Má místo vozu nápis: „Bílý Aujezd“ a na okraji „Mistní obec – Podkraj novoměstský“.

Roku 1861 po změně okresů má obec razítko, v jehož středu je nápis „Bílý Újezd“ a na okraji „Obec – okres dobrušský“.

Po r. 1868 vyráží se razidlem do papíru zvýšená pečeť. Má opět uprostřed žebřinový vůz a po okraji nápis „Obecní úřad Bílý Újezd“. Toto razidlo bylo později zrušeno a nahraženo normálním plochým razítkem kaučukovým, kulatým, na němž byl nápis „Obecní úřad v Bílém Újezdě“. Jím razítkovaly se úřední listiny až do r. 1939, kdy za doby protektorátu bylo toto razítko obce podle nařízení nejvyšších úřadů zaměněno rovněž za kulaté, ale rozdělené ve dvě poloviny, z nichž horní měla stejný nápis jako razítko předešlé, ale v německé řeči: „Gemeindeamt Weiss-Aujezd“ a dole česky „Obecní úřad v Bílém Újezdě“.

Po roce 1945 dostala obec nové razítko. Uprostřed je státní znak, na obvodu pak nápis „Místní národní výbor v Bílém Újezdě“ a pod ním drobnějším písmem „Okres Dobruška“.

Společenský život v obci, jako ve většině osad, soustřeďoval se v místním hostinci. Bílý Újezd, protože byl na spojovací cestě hlavních dvou silnic ke hranicím – Kladskopolské a Trstenické, měl také svou krčmu, která patřila k nejstarším v celém hradeckém kraji. Je to dnešní čp. 2 a silnice vedla dnešním dvorem tohoto hospodářství, dnešní stodolou ven a navazovala na dnešní silnici v místech, kde od ní vpravo odbočuje cesta dolů ke Hrošce proti rohu farské zahrady. V pozdějších dobách byla přezvána na zájezdní hospodu a r. 1880 byla majitelem Michlem zrušena. Kromě této hospody byla později v obci, v dolní její části zřízena hospoda v čp. 20 „U Kutíkových“, která byla umístěna nahoře a vcházelo se do ní ze dvora po několika kamenných schodech. Proti vchodu přes dvůr bývala kovárna. Tato hospoda byla posledním majitelem Kutíkem zrušena.

Ještě později vzniká hostinec v domě čp. 51 při hlavní silnici vlevo při vjezdu do vsi od Dobrušky, „u Novotných“. Hostinec tento, bez většího sálu byl po r. 1950 uzavřen a ponechán pro celou obec jen hostinec se sálem v domě čp. 53 vedle hřbitova, kde se říká „u Beků“. O něm bude pojednáno později.

V obci byl odedávna téměř v každém stavení stav a každý hospodář byl současně tkalcem. Tak si přivydělávali občané na živobytí, poněvadž pole nedávala mnoho užitku, neboť patří mezi polnosti prostřední až špatné jakosti a obhospodařování jich bývalo hodně dlouho primitivní, zastaralé. Ale vrchnost hned také zdanila stavy, aby sama měla také z toho nějaký užitek. Platilo se jako daň do panské kanceláře ročně 1 krejcar.

Na živnostníky a obchodníky byla obec odjakživa chudá. V nejstarších dobách je uváděna jen krčma

(str 57 chybí)

rozprodání zásob. V té době však již působil obchod v novém domě čp. 63, který byl nejprve v soukromých rukách pí Žďárkové, potom jako konsum, vedený rovněž tehdejším majitelem Žďárkem a po jeho smrti vdovou za pomoci dcery, provdané za Jos. Dyntara. Kolem r. 1950 byl obchod převzat národní správou Jednoty a dosavadní majitelka J. Dyntarová stává se jeho vedoucí.

Kromě těchto živnostníků našli bychom v Újezdě na přelomu století 19. koláře Ant. Jirouda v čp. 21, kteréžto kolářství počíná se v r. 1858, kdy se Ant. Jiroud přiženil do tohoto čísla. Majitel před r. 1935 přestal pro stáří pracovat. Kolářem po něm a ještě současně s ním byl jeho syn Josef Jiroud, který koupil r. 1907 chalupu čp. 8 a zařídil si v ní vlastní kolářství. Pracoval do své smrti 1943. Jím vymřela živnost kolářská v obci.

Dnes je mnoho hospodářů vyučených různým řemeslům, jako na př. truhlářů, tesařů, zedníků atd. a ti v dobách volna ve svém hospodářství rádi pomáhají při potřebných pracích v obci.

V Roudném se odedávna dobývala ruda železná, nepříliš dobré jakosti. Odtud byla odvážena do Skuhrova do Růženiny huti. Když byla postavena železniční trať do Kvasin (Solnice) a bylo tak možno dovážeti mnohem lepší rudu, respektive už surové železo po železnici a jakost roudenské rudy byla horší a horší, přestalo se kutání rudy vypláceti a Kolovratové doly roudenské uzavřeli a zrušili. Ale staří občané ještě pamatovali, jak na pozemcích rolníka Jos. Černého v Roudném se v „hrobkách“ železná ruda dobývala a z hloubky byla pomocí rumpálů vytahována. Do dnešních dob zachovaly se stopy a zbytky dolování rudy v Roudném ve zbytcích podzemních šachet. Chlapci roudenští mají je všechny probádány a dobře se v nich vyznají, třebaže v dnešní době není bezpečno do zbytků šachet se pouštěti, neboť „šalování“ chodeb pomalu hnije. Za světové války měli roudenští hospodáři tyto zbytky v dobré patrnosti pro případ, že by bylo nutno uchovati někam majetek.

Bílý Újezd byl od prvopočátku obcí pouze zemědělskou z toho hlavního důvodu, že mu chybí veškeré podmínky pro vzrůst jakéhokoliv průmyslu. Ve starších dobách chyběla mu komunikace, neboť je vzdálen železnice (z nádraží Solnice je 5 km, z nádraží Dobruška 10 km), ruda železná není dobré jakosti a jiného nerostného bohatství není. V r. 1957 byly prováděny opět sondy v okolí obce, na katastru újezdeckém, roudenském, masteckém a skalském, zda není bývalá ruda někde lepší. Byla nalezena jen stejná ruda v malé hodnotě a pod ní bauxit, ale i jeho ložiska jsou nepatrná a dolování by se asi nevyplácelo. Proto zůstalo jen u těchto zkoušek.

Také lesů není ani vodní síly. Teprve elektrisací obce nastává možnost živnostensko-průmyslového podnikání. A zřízením kovoobráběcí továrny dokázal A. Pohl, že byla by tu možnost takového podniku, který by dal obci dobrý zdroj příjmů. A jest jen litovati, že podnik ten byl (jako tomu bylo mnohde jinde po r. 1948) zrušen.

Obyvatelstvu je hlavním zdrojem obživy hospodářství. Část obyvatelstva však dojíždí do továren na práci, buď do Dobrušky nebo do Solnice a Kvasin či dokonce do Lipovky a Rychnova.

Prohlížíme-li úřední záznamy, nalézáme v nich přesné rozdělení o osevu hospodářských plodin v obci. Všimněme si na příklad stavu ke konci první republiky. Úřední záznam o osevu v roce 1936 v Bílém Újezdě uvádí, že bylo oseto:

pšenice ozimé a jaře59,20ha
žita ozimého a jaře50,60
ječmene – jaře49,80
ovsa9,20
brambor pozdních46,20
cukrovky2,60
krmné řepy13,20
máku0,98
řepky olejné0,00
lnu0,00
zelí0,26
směsky luštěnin a obilí na zrno29,60
směsky luštěnin a obilí na krmivo0,00
jetele36,82
vojtěšky0,00

Srovnáme-li tento stav v obci s osevem do r. 1848 do zrušení roboty, vidíme veliké změny. Přibylo mnohonásobně pěstování pšenice proti starému hospodaření, kdy téměř ve všech výkazech panských není pšenice uváděna. Zato se velmi snížilo pěstování ovsa, které kdysi následovalo v množství po žitě. Nově se tu pěstuje cukrovka. Zmenšilo se pěstování máku a velmi kleslo pěstování zelí. Téměř úplně zmizelo pěstování lnu, který ve starých dobách seli u každé chalupy. Rovněž z okolí obce zmizely chmelnice.

Od dob nejstarších rozšířilo se pěstování velkého hospodářského zvířectva. Výkaz dobytka v obci z 1. ledna 1937 uvádí skotu 383 kusy, z toho bylo krav 189, koňů 18, koz 59, prasat 406 a prasnic 84.

Nedělní odpolední beseda sousedek u čp. 8. Od leva:
                    † sl. Ničová (č. 40), † pí Štěpánová (č. 45), pí Smolová
                    (č. 62), pí Jiroudová (č. 8), † pí Jiroudová (č. 11), pí Vaníčková
                    (č. 15), pí Kroupová s chlapcem (č. 5), † pí Šmídová (č. 9),
                    v zahrádce pí A. Jirásková.

Nedělní odpolední beseda sousedek u čp. 8. Od leva: † sl. Ničová (č. 40), † pí Štěpánová (č. 45), pí Smolová (č. 62), pí Jiroudová (č. 8), † pí Jiroudová (č. 11), pí Vaníčková (č. 15), pí Kroupová s chlapcem (č. 5), † pí Šmídová (č. 9), v zahrádce pí A. Jirásková.


Můžeme však také sledovati ze starších dob, že katastr Bílého Újezda měl velmi pěkný počet ovocných stromů a keřů. Výkaz ovocného stromoví a keřů ze dne 1. května 1935 uvádí tento počet:

Jabloní 790 stromů, hrušní 266, třešní 289, višní 16, švestek 664, slív 1126, vlašských ořechů 85 – celkem 3236 ovocných stromů. Keřů rybízu bylo 12 a angreštu 20, celkem 32 keřů. Dnes je stav tento značně menší, protože mnoho stromů zašlo buď stářím nebo pomrzlo, nejvíce v únoru 1929. Z ovocných stromů nejvíce trpěly zimou vlašské ořechy, jichž každoročně zajde v obci několik. Jak praveno, největší úbytek ovocných stromů se jeví v roce 1929, kde v únoru byly abnormálně dlouhé a kruté mrazy. Jim podlehly i stromy nejodolnější zvláště v místech, kde byly vystaveny studeným větrům. Vysazování stromů nových dělo se pak jen velmi pomalu, protože všude byla velká poptávka po mladých stromcích a štěpnice nestačily se svými zásobami.

Vysazování ovocných stromků úplně přestalo po roce 1955, kdy byly okresním národním výborem zabrány bez náhrady do okresního majetku všechny ovocné – ale i jiné – stromy při všech silnicích a původní majitelé nesmějí také ovoce česati. Proto dosavadní hospodáři přestali se starati o ošetřování těchto stromů, nevysazují nových a nemají přirozeně zájem o jakost a záchranu ovocného stromoví při silnicích.

O nejstarších dodávkách panstvu a kontribučenským špýcharům bylo již pohovořeno dříve. Nebylo však dalšího systematického výkupu hospodářských produktů. Přesně rozpočítané státní dávky počínají opět od počátku první světové války. O tom bylo rovněž již dříve promluveno právě tak jako o dodávkách za doby německé okupace.

Po r. 1945 byly předpisy znovu prozkoumány a roztříděny. Svým časem se jejich normy opravovaly a upravovaly, až se přibližně ustálily na určitých normách dodávek, které se předepisují hospodářům soukromě hospodařícím nebo Jednotným zemědělským družstvům (JZD). Aby si čtenář mohl rozvážiti, jakými povinnostmi byli rolníci v době po r. 1950 vázáni, uvádím v opisu úřední „Stanovení dodávkových norem pro Bílý Újezd na rok 1956“. Je rozplánován podle výměry polí. Vyměřuje se z půdy rozhodné pro vyměření u zrnin z 1 ha orné půdy a roztřiďují se dodavatelé – kromě JZD – na 6 tříd. Zrniny se počítají v kg dodávek z 1 ha. Předpis zní:

Zrniny celkem:  
JZD (bez rozdílu velikosti)300 kg
samostatní hospodáři: 
tř. I. a II., nad 15 ha orné půdy650 kg
tř. III. výměra 10–15 ha525 kg
tř. IV. výměra 5–10 ha435 kg
tř. V.a výměra 3,5–5,0 ha350 kg
tř. V.b výměra 2,0–3,5 ha225 kg
tř. VI. výměra 0,5–2,0 ha120 kg
Pšenice:  
JZD93 kg
tř. I. a II.226 kg
tř. III.185 kg
tř. IV.114 kg
tř. Va.80 kg
tř. Vb.60 kg
tř. VI.0 kg
Žito:  
JZD130 kg
tř. I. a II.210 kg
tř. III.155 kg
tř. IV.155 kg
tř. Va.150 kg
tř. Vb.90 kg
tř. VI.0 kg
Ječmen:  
JZD45 kg
tř. I. a II.145 kg
tř. III.119 kg
tř. IV.100 kg
tř. Va.55 kg
tř. Vb.55 kg
tř. VI.0 kg
Ostatní zrniny:  
JZD32 kg
tř. I. a II.69 kg
tř. III.66 kg
tř. IV.66 kg
tř. Va.65 kg
tř. Vb.20 kg
tř. VI.120 kg
Seno:  
Dodávka se vyměřuje ze zemědělské půdy v kg z 1 ha 
JZD16 kg
všechny ostatní třídy soukromě hospodařících rolníků po22 kg
Brambory:  
se vyměřují v kg podle orné půdy z 1 ha 
JZD270 kg
tř. I. a II.665 kg
tř. III.570 kg
tř. IV.455 kg
tř. Va.370 kg
tř. Vb.265 kg
tř. VI.100 kg
Maso vepřové v kg z ha zemědělské půdy: 
JZD47 kg
tř. I. a II.64 kg
tř. III.54 kg
tř. IV.50 kg
tř. Va.49 kg
tř. Vb.47 kg
tř. VI.35 kg
Maso hovězí v kg z ha zemědělské půdy: 
JZD74 kg
tř. I. a II.83 kg
tř. III.81 kg
tř. IV.79 kg
tř. Va.75 kg
tř. Vb.72 kg
tř. VI.58 kg
Mléko v litrech z ha zemědělské půdy (na rozdíl od dřívějších předpisů podle počtu krav): 
JZD375 lit.
tř. I.–III.560 lit.
tř. IV.525 lit.
tř. Va.–Vb.525 lit.
tř. VI.0 lit.
Vejce v kusech z ha orné půdy: 
JZD105 k.
soukromě hospodařící rolníci po220 k.
Vlna v gramech z každého kusu ovčího dobytka: 
JZD1500 g
tř. I.–III.2100 g
všechny ostatní třídy po1800 g

Poněkud jinak vypadá norma dodávek pro držitele zemědělské půdy do 0,5 ha. Předpis zní:

Maso hovězí:  
záhumenkáři15 kg
ostatní20 kg
Vejce:  
záhumenkáři80 k.
ostatní100 k.
Chovatelé ovčího bravu s výměrou zemědělské půdy do 0,5 ha z jedné ovce1700 g
Chovatelé krav s výměrou zemědělské půdy 
od 0,5–2 ha na 1 krávu – z jedné dojnice400 litrů
s výměrou do 0,5 ha záhumenkáři a bezzemci z jedné dojnice250 litrů

Ostatní plodiny podle dodávkových norem z r. 1955:

Řepka:  
JZD890 kg
majitelé 10 ha a větší1070 kg
do 10 ha1010 kg
Mák:  
JZD415 kg
10 až nad 15 ha550 kg
do 10 ha1010 kg
Ostatní olejiny:  
JZD540 kg
10 až nad 15 ha640 kg
do 10 ha610 kg
Cukrovka:  
JZD170 kg
soukromníci bez rozdílu výměry200 kg

Vedení obce se stará o poctivé rozpisy dodávek jednotlivých hospodářů, dbá na dodržování stanovených dodacích lhůt i na výši dodávek. Tak se stává, že třebaže v obci dosud není založeno JZD, že vždy jsou dodávky nejen řádně splněny, ale i překročeny, takže úřady nemají příčiny k donucovacím prostředkům.

Kulturní život v obci podporuje místní národní výbor ve všech směrech. Vedení obce mělo vždy pochopení pro pořádání divadelních představení i představení filmových, jakož i nejrůznějších vzdělávacích přednášek, ať byly z oborů hospodářských, zdravotních a j., nejrůznějších akademií a pod.

Rokem 1957 zařízen v novém obecním domě veřejný poslech televise u přijímače se zvětšenou obrazovkou, když místní orgán protipožární bezpečnosti zakoupil televisní přijímač.

Hostinec v čp. 53, zvaný „u Beků“ převzala do správy Jednota. Vedla jej původně pí Anna Beková se svou dcerou, Mil. Kristejnovou. Ty se odstěhovaly dne 3l. prosince 1956 do Hradce Králové a hostinec byl předán téhož dne Aloisu Králíkovi ze Solnice. Alois Králík vedl hostinec do 12 srpna 1959 a toho dne se odstěhoval z Bílého Újezda. Jednota dosadila do místního hostince toho dne, 12. srpna 1959 jako vedoucí Marii Kadaňkovou, které pomáhal její druh Augustin Sprostý. Ale vedení toto se neosvědčilo. Ve vedení vzniklo manko a za týden po zdejším posvícení dne 23. listopadu 1959 po inventuře uzavřelo vedení Jednoty hostinec. Bílý Újezd byl i s Roudným bez hostince. Bývalá vedoucí se nevystěhovala a tak nebylo tu nového vedoucího. Sodové vody, limonády a pivo v lahvích předány byly až do opětného otevření hostince do prodejny masny, kterou vede Marie Ešpandrová v čp. 3. Kuřivo prodávala prodejna Jednoty v čp. 63, vedená Jarosl. Dyntarovou. Místnost výčepní a sál byly uzavřeny a otevíraly se pouze při biografickém představení, protože příchod do sálu je výčepem, který je současně pokladnou. Ale výčep piva byl uzavřen. Stav tento trval přes Nový rok a k opětnému otevření hostince došlo teprve 31. března 1960.



[102] Tato písmena znamenají Aujezd, Hroška, Podbřezí

[103] Značí Aujezd, Masty, Lhota, Podbřezí.

[104] Snad by se mohlo namítnouti, že zde uvádíme oba popisy. Tyto popisy jsou však základem katastru obce a proto je uvádíme, aby byly trvalým a po ruce jsoucím dokladem v přesném přepise originálů.

[105] Z pozemkové knihy u lidového soudu v Dobrušce.