Pomník padlých z války 1914–18 před školou.
V obci nebo v jejím okolí najdeme několik soch nebo křížů, pocházejících z minulého století. Všechny jsou však původu církevního. Světských soch nebo pomníků v obci není kromě pomníku padlých z první světové války.
Z iniciativy Hospodářsko-čtenářské besedy ze schůze výboru dne 25. února 1925 bylo pomýšleno na postavení pomníku padlým občanům v první světové válce 1914–18. Bylo utvořeno komité, sestávající ze zástupců Hospodářsko-čtenářské besedy, Sboru dobrovolných hasičů a zástupců obec. zastupitelstva. V komité zasedalo 5 členů Hospodář. čten. besedy, 5 členů Sboru dobrovol. hasičů a 4 členové obecního zastupitelstva. Předsedou zvolen byl Jos. Michl, místopředsedou říd. uč. Al. Smola, jednatelem uč. Jos. Michl, místopředsedou říd. uč. Al. Smola, jednatelem uč. Jos. Římek a pokladníkem Jan Šotola. Z usnesení schůze dne 12. ledna 1926 byly rozeslány dopisy rodákům z Bílého Újezda se žádostí o příspěvek na postavení pomníku padlým. Na toto vyzvání došlo v krátké době 1670 Kč. Tyto dary vzrostly s místními dary na 5627,41 Kč. Po vydání 72 Kč zůstalo 5555,41 Kč čistého jmění jako základ na postavení pomníku.
Bylo jednáno s okolními kameníky o projektu, materiálu i ceně. Současně bylo vybíráno místo pro pomník. Vybráno bylo několik míst, z nichž za nejvhodnější bylo uznáno místo na špici zahrady Jos. Michla před rybníčkem, který v zahradě býval. Majitel místa byl ochoten místo to pro pomník propůjčiti jen tehdy, když by mu dobrovolnou pomocí obce byl rybníček zavezen.
Schůze 21. ledna 1926 rozhodovala pak mezi dvěma návrhy na pomník: J. Nováka ze Žamberka a J. Bažanta z Rychnova. Rovněž jednání o pozemku nebylo dokončeno a bylo odsunuto, až sochař prohlédne místo. Ještě téhož měsíce ledne bylo jednáno se sochařem J. Novákem, které však nebylo rovněž definitivně skončeno.
Potom téměř rok zůstala celá věc ležet. Teprve ve schůzi 7. ledna 1927 uznalo komité za nejvhodnější místo pro pomník část prostoru pod silnicí proti vchodu do školy na obecním pozemku. Vklad na pořízení pomníku zatím vzrostl na 7.700,60 Kč.
Konečně ve schůzi 16. ledna 1927 definitivně přidělena objednávka pomníku sochaři J. Bažantovi z Rychnova. Pomník bude ze žuly s jedním základním kamenem ze žuly drsné, nehlazené a s vrchními kameny ze žuly hlazené.
Schůze 20. ledna 1927 rozhodla o materiálu: pomník bude z tmavé slezské štokované a hlazené žuly s mramorovou výzdobou v ceně 7.100,– Kč. Současně byla se sochařem Bažantem uzavřena smlouva a vyplacena mu záloha 3.500,– Kč.
Ve schůzi 19. března 1927 ustanoven byl zábavní výbor pro odhalení pomníku. Stanoveno bylo jednotné vstupné pro celý den 5,– Kč. 8. dubna pak byl schválen návrh nápisů na pomníku. Rozhodnuto bylo také, že kolem pomníku bude zahrádka s plotem.
Pořadatelem slavnosti odhalení pomníku byly určeny Hasičský sbor a Hospodářsko-čtenářská beseda. Rovněž byl vypracován program slavnosti, která byla stanovena na 22. květen 1927, ale odhalení pomníku uskutečnilo se až dne 26. května 1927.
Toho dne od 10 hodin byl promenádní koncert před pomníkem. Vlastní zahájení slavnosti bylo od 12–13 hod. uvítáním přátelských spolků a ve 14 hod. konal se průvod k památníku, který po příslušných projevech a recitacích byl slavnostně odhalen.
Nápisy na pomníku jsou umístěny tak, že na přední stěně (směrem k silnici) čteme: „Obětem světové války 1914–18“. Na levém a pravém boku vyryta jsou jména těch, kteří položili své životy za světové války na frontách i doma následkem útrap válečných s uvedením roku úmrtí a stáří.
Vlevo (od silnice) je vyryto:
1914 Šotola Josef 30 r. Čiháček František 30 r. 1915 Rázl Josef 31 r. Duzbaba Václ. 19 r. Hlavsa Josef 55 r. 1916 Nič František 42 r. Pilc Josef 31 r.
Na pravém boku je vyryto:
1917 Šrytr František 21 r. Kutík Václav 38 r. Novotný Josef 47 r. Pilc František 43 r. Vrabec Josef 46 r. 1918 Novák Josef 43 r. Vrabec Josef 33 r. Pilc Josef 36 r. Kroupa František 46 r. Koukola František 27 r.
Vzadu dole je vytesána poznámka: „Postaveno r. 19 22/5 27.“
Kolem pomníku je umělá skalka a zahrádka, ohražená železnou mříží s vrátky, od nichž vede několik schodů vzhůru k silnici.
Komité pro postavení památníku mělo potom poslední schůzi před rozchodem dne 10. června 1927 v níž zhodnocena byla slavnost odhalení pomníku a jejího výtěžku doplacen zbytek na celkový náklad s pořízením pomníku, který si vyžádal obnosu 10.000 Kč. Tato částka byla uhrazena příspěvky místních korporací, sbírkou občanstva, příspěvky rodáků a čistým výtěžkem slavnosti při odhalení pomníku. Kromě toho z výtěžku slavnosti rozděleno po 500 Kč Hasičskému sboru a Hospodářsko-čtenářské besedě za pořadatelství slavnosti a zbytek odevzdán obci na udržování pomníku.
Náves, zvaná „Hlavatka“ má tvar protáhlého trojúhelníku. Asi uprostřed prostranství je postavena socha Panny Marie Karmelské z r. 1870. Na jejím podstavci čteme: „Maria! Matko Páně, pod ochranu Tvou se utíkáme“. Na zadní stěně jsou vytesána písmena: „H.h. z K. K. 1870“. Jsou to iniciálky zakladatele a značí: „Hanuš hrabě z Kolovrat Krakovský“. Socha byla svěcena 28. srpna 1870. Byla zhotovena ve Vamberku za 65 zl. r.č., které zaplatil hrabě Kolovrat. Dovoz stál 18 zl. r.č. a zaplatili jej jistě manželé.
Socha Panny Marie Karmelské na Hlavatce.
Zahrádku kolem sochy ošetřují pečlivé ruce staré paní Ničové z čp. 40 a každého týdne v sobotu a před svátky hospodář z čp. 5 (Kroupa) rozsvěcí světlo v její lucerně.
Při rozcestí krajské silnice k Rychnovu a odbočky silniční dolů obcí k osadě Hrošce je postaven při hřbitovní zdi mezi dvěma lipami kamenný kříž se dvěma postavami Marií na rozích podstavce. Nahradil původní dřevěný kříž, který stával před farou a ztrouchnivěl.
Na předním štítě podstavce je nápis: „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus“ a pod ním rok postavení 1874. Dole v nejnižší části nad dvěma schody je vytesáno „Až na věky. Amen“. Na zadní straně podstavce čteme „Od nejmenovaného dobrodince s pomocí jiných“.
Kříž u hřbitovní zdi.
Kříž byl postaven po několika letech místo onoho dřevěného shnilého. Na kříž nový darovala vdova Alžběta Křepelová z Hrošky 100 zl. se žádostí, aby byl postaven u věže zvonice a aby nebyla jmenována. Kříž zhotovil kameník Harman z Olešnice. Ale obnos nestačil. Proto přispěl ochotnický kroužek výnosem divadel. představení v r. 1876. Nový kříž byl vysvěcen 25. října 1874 odpoledne ve 3 hodiny.
Za vsí při silnici do Dobrušky stojí ve svahu vysokého panketu kamenný kříž. Na dolní části je postava Marie Panny s mečem vetknutým do srdce, nahoře na štítku mezi dlaněmi Kristovými je nápis „Hic Est Rex Judaeorum“. Jiných nápisů na něm není. Pochází z počátku devatenáctého století. Na zadní jeho straně jsou tři letopočty: 1806, 1897, 1927. První dva značí rok oprav. Třetí pak dobu úpravy po přemístění.
Kříž při silnici k Dobrušce.
Původně stával výše v polích při cestě, která u něho odbočuje se silnice a vine se vzhůru do svahu mezi pole. Tam stával ve špičce pole, patřícího k čp. 51. Proto mu říkají Novotného kříž. Za větrné bouře dne 15. srpna 1922 ho vichřice skácela. Pak ho tehdejší administrátor na zdejší faře P. Frant. Beneš dal přemístiti dolů k silnici, kde stojí doposud.
V Roudném při silnici do okres. lomu na nároží u vjezdu do stavení čp. 3, náležejícímu dnes p. Popovi, je kříž, který má spodní část kamennou a kříž železný. Nápis na něm zní:
„Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, vezmi kříž svůj a následuj mne. Mat. XVI.24. Kříž tento jest ke cti a chvále Boží vystaven nákladem manželů Josefa a Kateřiny Neffe v roce 1865.“
Roudné: Kříž u chalupy čp. 3.
Josef Neffe byl ve jmenovaném roce majitelem této usedlosti čp. 3. Před křížem je malá ohražená zahrádka a kříž zastíněn dvěma košatými lipami, které za ním vyrůstají. Ošetřuje ho i dnešní majitel usedlosti.
Všechny tyto kříže a socha Panny Marie, jakož i ostatní podobné sochy a kříže v přifařených obcích spolu s kaplí zámečku na Skalce a kapličkou v Mastech a v Hrošce náležejí pod dohled farního úřadu v Bílém Újezdě, který má pro ně také t. zv. disposiční právo, což značí, že veškeré opravy a úpravy smějí se prováděti toliko se souhlasem jmenovaného farního úřadu.