Dne 28. září 1901 založeno bylo „Záloženské družstvo v Bílém Újezdě“ podle vzoru Reiffeisenova za součinosti občanů z Bílého Újezda, Roudného, Mastů a Polomů pro obvod těchto osad z návodu Frant. Michla, rolníka z čp. 2 a prvním jejím starostou byl zvolen V. Koubek, zdejší učitel.^[215] Frant. Michl byl zvolen jejím prvním pokladníkem a stal se později také místopředsedou dozorčí rady Ústřední jednoty hospodářských družstev. Tento záloženský spolek byl přičleněn k Ústřední jednotě hospodářských družstev v Praze.

Po roce trvání zvolen byl za předsedu Jan Šotola z čp. 30, zatím co funkce pokladníka zůstala nadále a po mnoho let v rukou Frant. Michla.

Cílevědomým a obětavým vedením získal si záloženský spolek důvěru veřejnosti a vzrostl ve významný svépomocný peněžní ústav, Kampeličku. Ta spravovala v poválečných dobách více jak dva miliony korun v úsporných vkladech a poskytovala členům ¾ milionu Kč v zápůjčkách. Obstarávala každoročně umělá hnojiva, uhlí, zemědělské potřeby a docilovala kolem tří milionů Kč ročního obratu. Od prvopočátku své působnosti projevovalo se blahodárné působení Kampeličky v celém životě jednotlivců i v životě obce. Kampelička podporovala každoročně slušným příspěvkem místní školu, do níž pořídila elektrické osvětlení, šicí stroj a řadu školních pomůcek.

Pro svou potřebu zařídila si moderní kancelářské zařízení a pomůcky. R. 1932 postavila vlastní representační budovu na pěkném místě při okresní silnici z Újezda do Mastů, která nese čp. 65 a stojí na parcele stavební č. katastr. 110. Budova byla pořízena nákladem 155.000 Kč a postavena stavitelem Stanislavem Dědkem ze Solnice. Budova je dosti prostorná a byla v ní umístěna četnická stanice a dva byty byly přiděleny četníkům, kteří sloužili při této stanici.

R. 1936 darovala Družstevnímu vodovodu v Bílém Újezdě 20.000 Kč a v témže roce přispěla obci Roudné na elektrisaci osady 11.000 korunami. Pro své členy zakoupila Kampelička celkem za ca 60.000 Kč spolkových hospodářských strojů a mostní váhu.

O rozvoj Kampeličky a její mimořádně příznivé výsledky mají zásluhu její činovníci. Nejdříve sluší jmenovati jejího zakladatele a dlouholetého pokladníka Frant. Michla z čp. 2 (do r. 1922). Dlouholetým starostou byl Jan Šotola, rolník z Bílého Újezda čp. 30. Členy představenstva byli po mnoho let:

Právě tak členové dozorčí rady zastávají své funkce velmi dlouho. Byli to:

Kampeličku po stránce administrativní a účetní vede od r. 1922 Josef Michl z Bílého Újezda čp. 2.

Kampeličce patří od 28. listopadu 1913 stavební parcela č. katastr. 108, na níž byla postavena mostní váha.

V roce 1953 dne 24. října podle § 23. zák. č. 180/48 Sb. a § 14. a 27. zák. č. 84152 Sb. přešla Kampelička a veškerý její majetek (t.j. mostní váha s pozemkem i budova Kampeličky čp. 65) do majetku Československého státu jako Státní spořitelna, fil. v Dobrušce. Její správa zůstala však nadále v rukách dosavadních funkcionářů.

Až do konce r. 1958 vedl Státní spořitelnu v Dobrušce, odbočku v Bílém Újezdě jako účetní Josef Michl z čp. 2, u něhož v nedobytné pokladně byly uloženy nejen peníze, ale i úřední knihy, konta vkladatelů a také řada spořitelních knížek, které vkladatelé svěřili do úschovy Josefu Michlovi. Pokladníkem části újezdecké byl Jan Švorc z čp. 5 v Roudném a části skalecké Josef Grim z Podbřezí čp. 69.

Když dosavadní účetní Jos. Michl náhle zemřel dne 26. prosince 1958, bylo zástupci ústřední Státní spořitelny v Dobrušce provedeno počátkem ledna 1959 kontrolní přečíslování všech vkladních knížek. Při tom shledala komise Státní spořitelny množství podvodných machinací zemřelého účetního Jos. Michla, jako na př. dvojaté knížky se stejnými čísly, falsa podpisů pokladníků i vkladatelů atd.

Zpráva o defraudaci rozvířila klidnou hladinu života v Újezdě i okolí. Vždyť postoj osobnosti Michlovy vzbuzoval vždy dojem přesnosti a poctivosti. Bylo mnoho dohadů a řečí. Komise Stát. spořitelny v Dobrušce pracovala na kontrole zápisů delší dobu. Zatím v důsledku událostí vzdal se pokladnictví Jan Švorc z Roudného čp. 5 a obě části místního zastupitelství Stát. spořitelny (újezdecká i skalecká) byly spojeny v jeden celek s pokladníkem Jos. Grimem z Podbřezí čp. 69 a účetní ustanovena po zemřelém Jos. Michlovi Stanislava Dyntarová z čp. 63, vedoucí prodejny Jednoty. Tak bylo v lednu 1959. Úřední místností Stát. spořitelny stala se pro nedělní dopoledne kancelář MNV.

Aby byly všechny věci uvedeny na pravou míru, svolala Stát. spořitelna v Dobrušce pro jednatelství v Bílém Újezdě v pondělí dne 28. května 1959 o 20. hod. v místním hostinci Jednoty veřejnou besedu s občany, na které byla projednána záležitost jednatelství Stát. spořitelny v Bílém Újezdě a aktuelní záležitosti. Za státní spořitelnu v Dobrušce byli přítomni její ředitel, který besedu vedl, revisor spořitelny a státní důvěrník ústředí. Pořad měl dva oddíly:

Hladina, rozvířená defraudací Jos. Michla se opět uklidnila a jednatelství Stát. spořitelny v Dobrušce, filiálka v Bílém Újezdě pracuje dále. Vkladů je poměrně méně než bývalo. To proto, že od doby, kdy v obci bylo zřízeno Jednotné zemědělské družstvo, členové tolik nešetří jako dříve a vkládají své přebytky do věcí, jako jsou televizory, pračky, motorky a v mnohých případech i automobily.