Četnická stanice byla v Bílém Újezdě zřízena v polovině roku 1922 na základě žádosti, kterou prosadili v obecním zastupitelstvu někteří její členové (Michl). Zřízena byla v obci z toho důvodu, že Bílý Újezd je přirozeným střediskem širokého obvodu, a z důvodu nutnosti, aby byly rozmnoženy četnické stanice v pohraničním území. Zprvu byla stanice tato pouze zatímní a byla později potvrzena na definitivní na zákrok republikán. poslance Václava Pozdílka z Nahořan za přispění obecního zastupitelstva, v čele se starostou Jiřím Otčenáškem.

Dne 15. srpna 1922 přišli od obce dva četníci, kterým byla nově zřízená stanice svěřena, aby prohlédli připravené zatímní místnosti a aby zahájili činnost stanice. Činnost stanice pak byla zahájena dne 18. srpna 1922.

Zatímní místnosti stanice byly nejprve v chalupě čp. 6 Jana Čiháčka, později u Matěje Kuchaře v čp. 50, pak u Josefa Novotného v čp. 51 a konečně koncem roku 1932 byla stanice přestěhována do nového domu Kampeličky. Po dokončení stavby Kampeličky čp. 65 měly býti přiděleny v tomto domě dva byty pro četníky a do třetího umístěna byla četnická stanice.

Prvním velitelem místní stanice byl vrchní strážmistr Jos. Richter a členy stanice strážmistr Jan Hruška a Václav Vošlajer, který bydlil ve škole proti bytu říd. učitele. Druhým velitelem se stal vrchní strážmistr Frant. Šnobl a po jeho pozdějším přeložení do Náchoda se stal velitelem vrch. strážmistr Václav Vošlajer, který se pak přestěhoval do domu Kampeličky (čp. 65).

Delší dobu zde působil štábní strážmistr Jos. Hanzlík a po jeho odvolání štábní strážmistr František Částka. Ten působil při zdejší četnické stanici do 1. března 1948 (odešel do výslužby). R. 1939 přišel sem strážmistr Josef Prouza a po něm Matěj Sedláček. Ti tu byli až do konce okupace. R. 1942 byl sem ustanoven Ferd. Zahálka z pensionovaného Václava Vošlajera. Byl zde do r. 1945 (do převratu) a odtud byl přeložen do Bohuslavic. Po převratu r. 1945 byl reaktivován opět Václ. Vošlajer.

V listopadu 1947 nastěhoval se do školy proti bytu říd. učitele nový četnický strážmistr Josef Baláček, narozený 1905. Byl sem přidělen z pohraničí z Hor. Adersbachu. Jeho žena byla německého původu. Baláček nebyl v obci příliš oblíben. Působil zde také strážmistr Šnobl, který bydlil v Hrošce u Jos. Felcmana (v nynější kampeličce).

V r. 1950, když byl vrch. strážmistr Vošlajer přeložen do Dobrušky, oddechlo si mnoho místních občanů, kteří z nejrůznějších důvodů neměli V. Vošlajera rádi. Václ. Vošlajer byl po nějaké době přeložen z Dobrušky do Kostelce, potom do Rychnova a je nyní v důchodu. Současně s odchodem Vošlajerovým z Bílého Újezda byl odtud odvolán i strážmistr Josef Baláček.

V r. 1951 byla obnovena zatímně zrušená stanice, právě proto byli odvoláni Vošlajer a Baláček v r. 1950, ovšem již ne jako četnická stanice, ale jako okrsek veřejné bezpečnosti. Byl sem ustanoven Frant. Kozák, který tu byl poměrně krátce. Potom tu nastoupil Masopust, který pobyl v Újezdě rovněž krátký čas, jen několik měsíců. Po něm zde nastoupil Jos. Vaníček. Jos. Vaníček byl později ze služeb veřejné bezpečnosti propuštěn. Na jeho místo nastoupil Frant. Žahourek, který r. 1959 odešel ze služeb veřejné bezpečnosti a odešel do Ostravy. Nastala pak v Újezdě půlroční mezera. Konečně byl na zdejší okrsek dosazen Frant. Kaláb, který tu slouží nyní.