Bílý Újezd svou polohou položen je v kraji kopcovitém a proto je částečně vyřazen z železničního provozu. Přes to silniční spoj z Náchoda do Rychnova přes Újezd patří mezi nejstarší spoje, neboť tvořil spojovací silnici mezi zemskými stezkami trstenickou a kladsko-polskou. Ovšem nepředstavujeme si tuto silnici jako nějakou pěknou cestu, na př. štětovou. Tehdy něco takového nebylo známo. Silnice tato byla hrbolatá, rozježděná a podobala se v mnohém asi dnešní polní cestě. Po ní jezdily povozy nákladní i panské osobní, na koních se tu proháněli poslové i páni se svými suitami.
Doprava osob a zboží prováděla se v nejstarších dobách formany, později poštovními dostavníky, které projížděly mezi Dobruškou (Novým Městem n. M.) a Rychnovem.
Železniční trať procházela až do r. 1893 značně daleko. Byla tu buď trať z Hradce do Častolovic a dále, nebo na druhé straně odbočka její z Týniště přes Opočno k Náchodu. V lednu r. 1893 začala se stavět odbočka z Častolovic k Rychnovu a zakončena byla v stanici Solnice, která leží vlastně v Kvásinách, nedaleko tamního zámku. Zahájení provozu na dokončené trati bylo 26. října 1894. Tím se přiblížilo spojení vlakové k Újezdu na 4 ½ km.
Také z Opočna vedena byla železniční spojka do Dobrušky.
Trať do Solnice však byla původně projektována jinak. Měla sice vyběhnouti vzhůru z Rychnova na horní rovinu, ale měla se asi v čáře proti Lipovce uhnouti přes hlavní silnici na dolní konec Solnice a odtud měla vésti dále k Bílému Újezdu a do Dobrušky, kde měla navazovati na dnešní spoj Dobruška – Opočno. Tato spojovací příčná trať měla směřovati až do Josefova. Vypráví se však, že majitelka kvásinského zámku dokázala, že budovaná trať z Rychnova byla vyvedena do dnešní stanice „Solnice“, která je nevhodně umístěna, ale za to leží jen 200 m od kvasinského zámku.
Původní navrhovaná a proměřená spojovací trať Rychnov – Dobruška přes Újezd byla koncem října a počátkem listopadu 1895 vyměřena a vykolíkována. Podle plánu měla procházet dolní částí Újezda a to těsně kolem oken chalupy čp. 21 a zdejší nádraží mělo býti postaveno za vsí směrem ke Skalce za chalupou čp. 29 J. Kunce. Je škoda, že k uskutečnění tohoto projektu nedošlo. Bílý Újezd by byl mnoho získal.
S rozvojem automobilismu se na tento projekt zapomnělo. Silnice přes Újezd stala se hledanou. Když za první republiky byla plánována lepší obranyschopnost našeho státu, byly okrajové silnice zlepšovány. Tak došlo v prvé řadě na spojovací silnici Dobruška – Náchod. Na podzim r. 1933 byla už silnice tato v obvodu Bílého Újezda vybetonována. Dodnes na jednotlivých betonových polích v kraji najdeme datum, kdy který úsek byl dokončen a kolikáté to bylo pole z celkového počtu.
Zatím uskutečnil se spoj autobusový z Rychnova přes Újezd, Dobrušku a Nové Město do Náchoda, který byl řadu let v soukromém majetku autodopravce Mitvalského z Rychnova. Po r. 1948 při znárodnění všech soukromých linek autobusových stala se tato spojka součástí ČSAD. Dnes během dne můžeme se dostati do Rychnova šestkráte (před 6, před 8, o 12, 13, 15,30 a v 19 hod.) a šestkráte do Dobrušky (před 5, o 7, po 8, po 12, 14,30, 16,15). Původně vedla tato autobusová linka v úseku Bílý Újezd – Ještětice přímo po státní silnici (délka něco přes 1 km). Ale kolem r. 1955 žádali dělníci z Hrošky, aby autobus projížděl Hroškou, aby nemusili pěšky do Újezda 16–20 minut pěší cesty. Správa ČSAD žádosti přes všechny protesty vyhověla a tak autobusy při jízdách v pracovních dnech ráno a k večeru projíždějí oklikou přes Hrošku v prodloužení na 5 km. Při jízdách kolem poledne a ve dnech pracovního klidu jezdí však dosud přímo. Pro tuto okliku přes Hrošku byla silnice do Hrošky a z Hrošky do Ještětic zlepšena, což však nestačí. Je stále poměrně úzká a v době žní je na ní provoz ohrožován fůrami s obilím. Také byla v Újezdě poněkud rozšířena, a to v nájezdu na hlavní silnici a v ohebu pod budovou MNV mezi čp. 14 (Fr. Čiháčka) a čp. 36 (Fr. Ježka). Prodloužení autobusové linky přes Hrošku zdražilo jízdné a tak tuto okliku proplácejí cestující. Zvýšení jízdného do Rychnova z Bílého Újezda bylo stanoveno z původních 3 Kčs na 3,80 Kčs.
Aby se ranní spoje k Náchodu zrychlily, byla zavedena z Rychnova o 8 hod. linka rychlíková, která dostala jméno „Rychnovan“. Tato spoj míjí odbočky a nezastavuje v některých menších zastávkách, takže do Náchoda dojíždí již v 9,15 hod.
Všemi těmito spoji má Bílý Újezd alespoň v osobní dopravě náhradu za neuskutečněnou železniční trať.
František Jirásek: Bílý Újezd – Dějiny obce | http://www.bilyujezd.cz/ | Copyright © 2007 Jan Tošovský |