Mastecká tvrz

Podle některých spisů stávala v Mastech tvrz. Dokládá to ostatně i zachovalá pečeť, na které je tvrz vyobrazena (spolu s další budovou a stromem). Tento motiv byl později použit i pro obecní razítko.
Traduje se, že v této tvrzi před rokem 1620 pobýval pan Heřman s paní Katruší (Kateřinou), dcerou pána Absolona z Ledské. V roce 1619 se jim narodila dcera Katruška. Pan Heřman však v roce 1620 vykrvácel v bitvě na Bílé Hoře a paní Katruše zemřela brzy poté. K jejich dceři se na masteckou tvrz přistěhoval pan Absolon z Ledské, její děd. Býval znamenitým latinářem, avšak po nuceném odstoupení od víry (bratrství) jako by na vše zapomněl a jen krbu se držel. Ledskou přenechal svému synovi.
Za švédských válek, roku 1639, se v Dobrušce usadil švédský důstojník Windl, odkud se vydával se svou posádkou na lup. Když tehdy jedné vánoční noci pan Absolon předčítal již dvacetileté Katrušce z české bible o noci posvátné a když čeleď již spala, ozval se na nádvoří výkřik starého věrného zbrojnoše Husáka za současného zaklení několika hrubých hlasů a následně pád jeho bezduchého těla na zem. V zápětí několik švédských vojáků s důstojníkem Windlem v čele vrazilo do tvrze. Důstojník po Katrušce s chechotem natahoval ruku, aby jí oloupil, ale pan Absolon vnučku bránil. Důstojník však zdvihl meč a rozpoltil hlavu nebohého starce. Švédové po vyrabování tvrz vypálili. Katruška prchla zadními dvířky a po několika dnech byla nalezena utopená ve Zlatém potoce pod skálou blíže Skalky. Tato událost se stala v roce 1639. Od té doby se již mastecká tvrz v žádných souvislostech nezmiňuje, pouze mastecký dvůr.
Zdroj...