Zvonice u kostela

Zvonice u kostela je pozdně gotická stavba z 16. století vestavěná do ohradní zdi hřbitova. Bývala jedinou vstupní branou do kostelního areálu a v případě napadení nepřítelem mohla být využita i k obraně. Spodní zděná část zvonice je bez oken. Pouze v patře je štěrbinové okno, které má charakter střílny. Stavba je pozoruhodná svou šindelovou střechou o třech střešních patrech. V nejnižším je umístěna trojúhelníková zvonová stolice.
Ve věži bývaly tři zvony. Do dnešních dnů se zachoval jediný z roku 1557, který prošel roku 1564 renovací. Jeho spodní průměr je 105 cm a výška 80 cm. Nese nápis: „Tento zvon zlit jest ke cti a chvále Panu Bohu všemohoucímu a dobrým lidem nej ... (nečitelné) ... skrze mistra Adama Ktarabo, zvonaře v Hradci Králové L. P. 1564“.
Do střechy zvonice je zaseknuta sekera. O jejím původu se traduje několik pověstí. Podle pověsti o tesařovi Adamovi se tesař po opravě šindelové střechy neúspěšně pokusil zachránit před pádem zatnutím sekery do střechy, avšak topůrka se neudržel a zabil se pádem na kamenné stupně zvonice. Pověst o tesaři Pepkovi Veverkovi je obdobná, avšak má šťastný konec. Tesař se zaseknuté sekery udržel tak dlouho, aby sousedé stačili přistavit vůz s fůrou slámy, do které poté bezpečně spadl. Jiná pověst říká, že sekera oznamovala, že obec má stínací právo či naopak, že sekera byla zaseknuta v souvislosti s ukončením tohoto práva. Existuje i pověst o tom, že se tesař vsadil s čertem, kdo z nich přehodí sekeru přes věž zvonice. Když tesař sekeru vyhodil, čert ji prudce sfoukl a sekera se zasekla na špici věže.
Se sekerkou ve špici zvonice se lze setkat i v nedalekém Dobrém a také v Bohuslavicích nad Metují. To naznačuje, že mohlo jít o nějakou tradici tehdejších stavitelů.
Na jižní stěně při hraně k silnici jsou sluneční hodiny neznámého stáří. Prvně jsou zachyceny na kresbě z poloviny 19. století.